Pust.cz

Server pro učitele půstu
It is currently Sun Oct 22, 2017 1:50 pm

All times are UTC




Post new topic Reply to topic  [ 15 posts ] 
Author Message
 Post subject: Zájem o smrt
PostPosted: Mon Oct 02, 2006 6:13 pm 
Offline

Joined: Tue Sep 26, 2006 5:43 am
Posts: 203
Tak mě napadá, že by to člověk neměl odkládat a určitě každý by o tomto tématu měl vědět včas a co nejvíc. Vona totiž může přijít kdykoliv :lol:

Zvířata vědí a třeba indiáni věděli, kdy přijde odchod...


Top
 Profile  
 
 Post subject: Smrt
PostPosted: Tue Nov 07, 2006 12:48 pm 
Offline

Joined: Mon Oct 30, 2006 4:02 pm
Posts: 9
Location: Bratislava
Myslím, že každý z nás vie kedy a ako umrie, len si to nechce pripustiť. Ľudia o svojej smrti rozprávajú akoby zo srandy, ani nevedia akú pravdu veľakrát hovoria. Už ako malá som sa na smrť tešila, nie preto, že by som nemala rada život, ale kvôli tej skúsenosti. To čo si najviac želám, je byť v tej chvíli pri vedomí, a uvedomovať si tú transformáciu. Viem, že to bude krásny zážitok, ale bude to stáť veľa práce


Top
 Profile  
 
 Post subject:
PostPosted: Tue Nov 07, 2006 2:50 pm 
Offline
Site Admin
User avatar

Joined: Mon Sep 25, 2006 4:55 am
Posts: 1323
Location: Zem
Chceli žít člověk šťastný život, musí mít na paměti svoji smrt stále.


Top
 Profile  
 
PostPosted: Tue Nov 07, 2006 9:14 pm 
Offline

Joined: Tue Sep 26, 2006 5:43 am
Posts: 203
..tak, když už jsem se zmiňovala o tom, že bych ráda do Tibetu jinde v diskuzi... - tak v cukuletu do týdne pak Tibet přišel ke mě.. a tady je ukázka, která se hodí sem:

Jak žák a učitel vyprovázeli umírajícího...
"Hluboce chápu vaši bolest (řekl Mistr ženě umírajícího), sám jsem jí naplněn, ale v této době nemělo by být dovoleno žádnému z příbuzných ani přátel, ba ani vlastnímu manželu a manželce, aby plakal a naříkal, nechce-li škodit odcházejícímu. Bylo by vám možno namísto toho odříkávat Stezku dobrých přání? Bylo by to velice prospěšné vašemu ctihodnému manželu pro snazší vyváznutí ducha z nebezpečných osidel barda. Jste si přece stále velmi, velmi blízcí. Já se zatím pokusím stavěti ho tváří v tvář vnitřní skutečnosti."
Toto "stavění tváří v tvář" je vlastně principem nauky o bardu. Tiběťané věří ve znovu vtělování, ale tato nauka praví, že každá smrt těla dává duši nejen znovu příležitost k dalšímu životu v jiném, novém těle, ale především též k věčnému životu v duchu, v Čirém světle bytí. Učí, že každý člověk zažije toto Veliké čiré světlo při svém odchodu z těla, že každému svitne na kratičkou dobu tento přechodný, ale přirozený stav, který je jeho přirozenou podstatou. Je-li na tuto zkušenost před smrtí včas upozorněn a není-li jeho mysl příliš zatemněna, může v něm zůstat buď již trvale, je-li způsobilý, a není-li, vrátí se očištěn z vyšší úrovně bytí, aby zde znovu působil pro blaho ostatních.
".. nyní nadešel čas, kdy hledáš stezku poslední pravé skutečnosti. Tvůj dech brzy ustane a ty jsi právě ve stavu, kdy budeš prožívat Veliké čiré světlo. V něm všechny věci zanikají a i tvé vědomí je v něm jako průsvitné prázdno, nahé a neposkvrněné, bez ohraničení a středu. Ó, urozený, buď bdělý tohoto světla, uvědom se v něm a zůstaň provždy jím!"
..Teprve po třech dnech a nocích si oba oddychli.
..Zvenčí však bylo slyšet hlasité troubení... To lámové z Očistné řeky zaháněli neblahé vlivy Dharma RAdži a jeho pomocníků, rušících to božstev, jež však nejsou ve skutečnosti ničím jiným, než výplody obrazotvornosti z vnitřních impulsů a personifikacemi navyklých představ z podvědomí umírajícího. Ti dobří lide neměli však o tom ani tušení.
Töpagu by bylo zajímalo, zda mrtvý ví, že už je mrtev, či zda to dosud zcela neví.
"Nemůžu to určit, řekl Učitel. Ve svých představách vidí všechny své příbuzné a známé kolem sebe.."
"..Je velmi těžké, ba skoro nemožné držet někoho v Čirém světle bytí, nejsme-li v něm sami upevněni."
Kouzelník se zamyslel.
"Čiré světlo bytí je podstata bytí", řekl. "Je to něco, co očima nelze spatřit a prsty ohmatat, co slovy nelze vypovědět, co má svůj zdroj za hranicemi mysli a všeho rozumnového vědění, neboť to pramení spíš v srdci než v hlavě, jemné jako sen, nejčistší ze všeho..."
Töpaga ho přerušil:
"Jsou lidé, kterým je možno trvale žít v Čirém světle bytí i zaživa?" Ptal se dychtivě. To byla vážná věc, která mu nyní ležela na srdci.
"Ovšem, že je to možné", pravil Ngagpa, neuvědomuje si, jaký neuhasitelný požár zapálil právě touto jedinou větou. Zapůsobila v chlapcově duši jako hořící pochodeň, vržená do sudu střelného prachu. Ochutnat blaha svobody a víc už ho pak nemít způsobuje stálou touhu po něm.


Top
 Profile  
 
 Post subject:
PostPosted: Thu Dec 28, 2006 10:09 pm 
Offline

Joined: Wed Oct 18, 2006 7:08 pm
Posts: 13
Location: Brno
k příspěvku od Míly:

Jde o touhu, která je podstatou života člověka. Touha nemůže "vyvanout" protože tak by byla nenaplněna a tím pádem přímo nesmyslná a zhoubná. Právě nenaplnění touhy je příčinou smutku, prázdnoty a vyčerpání srdce člověka a pak smrti; věčný život je zvednutí opony po kterém se tato neuhasitelná žízeň v Bohu naplní.

"Já" nemůže "vyvanout" protože neexistuje: v každém okamžiku se vztahujeme k něčemu a někomu úplně jinému. Je jen proud života, který touží po naplnění v nepředstavitelném.

Karmický zákon a převtělování neexistuje, protože není "já" které by se mohlo převtělovat a být subjektem zákona. Proud života je samozřejmě regulován, ale nikoliv krutým a slepým zákonem, nýbrž láskyplnou a vidoucí láskou. K tomu potřebuje člověk srdce. Aby viděl svobodu, která pak je skutečně "poznanou nutností" (ale nikoliv vynucenou a krutou násilností jak se to kdysi tomu nešťastníkovi který s touto hlubokou pravdou přišel "podařilo" přeložit do neštěstí mnoha lidí).


Top
 Profile  
 
 Post subject:
PostPosted: Fri Dec 29, 2006 11:54 am 
Offline

Joined: Mon Sep 25, 2006 8:11 am
Posts: 63
Location: Veltrusy
"Jde o touhu, která je podstatou života člověka."

Nehopso, si děláš legraci, ne? :) Neodstranitelná touha? Touha podstatou života?

Ukaž mi jedinou touhu, která ve mě přetrvá navždy? Rád bych jí poznal. ;)

Petr


Top
 Profile  
 
 Post subject:
PostPosted: Sat Dec 30, 2006 5:26 am 
Offline
Site Admin
User avatar

Joined: Mon Sep 25, 2006 4:55 am
Posts: 1323
Location: Zem
Nehopso přečti si úvod - nevidíš se tam? Sháníš info a pomoc všude okolo místo abys začal sám a sám si srovnal svoje věci. Jestli si myslíš že Ti v této fázi někdo pomůže, tak zapomeň.. Držím palce


Top
 Profile  
 
 Post subject:
PostPosted: Tue Jan 02, 2007 6:33 pm 
Offline

Joined: Tue Nov 07, 2006 10:05 pm
Posts: 30
Se smrtí někoho velmi blízkého jsem se v tomto životě setkala 2x.

Poprvé to bylo asi před necelými 3 roky, kdy mi zemřela má první kočička Eliška, která mi velmi přirostla k srdci. Možná si řeknete - šlo jen o kočku - ale v mém případě to tak nebylo. Záleželo mi na ní víc, než si dokážete představit.

Co tomu ale předcházelo.. Kdysi jsem si přála poznat, jak jsem schopna se vypořádat se smrtí někoho jiného. Naivně jsem si myslela, že jsem schopna to zvládnout, ale opak byl pravdou, připravena jsem skutečně nebyla.. :( Má zkouška přišla myslím že maximálně do 1 roku.. Její smrt byla velmi rychlá a nečekaná a já po její smrti vydržela asi 6 hodin v kuse brečet, byla jsem nešťastná a neustále se ptala proč :?: Stále jsem ji volala a nedokázala jsem ji "pustit". Výsledkem bylo (jak se časem ukázalo), že kvůli mně nemohla odejít do Světla a způsobilo mi to víc problémů než užitku, ať už s mým fyzickým i psychickým stavem, ale i s dalším kocourem, který přišel po ní. Díky Bohu se to už ale vyřešilo.. a pro mne to byla velká Lekce života/smrti.

Od té doby jsem hodně změnila svůj postoj ke smrti. Začala jsem se o smrt více zajímat a snažila se vědomě nastudovávat vše okolo ní..

Další příležitost jsem dostala před měsícem, kdy mi umírala babička.. Bylo to také vcelku rychlé. Když jsem ji v "poslední" den navštívila se svou maminkou, už nic nevnímala. Pohled na ni byl velmi žalostný, který má mamka moc nezvládala, proto jsem ji poslala pryč, že s babičkou zůstanu a že si s ní budu ještě povídat. Seděla jsem u ní asi 3 hodiny a povídala jsem k ní.. neboť věřím, že její duše mě i přes to utrpení těla vnímala. Držela jsem ji za ruku a dodávala jí odvahu na vykročení do Světla. Byly to pro mne velmi zvláštní chvíle. Cítila jsem, že jsem to zvládla, a cítila i radost, že jsem mohla být alespoň trochu nápomocna umírajícímu člověku. Babička zemřela asi 2 hodiny po mém odchodu..

Díky těmto zážitkům jsem si uvědomila několik věcí.. Slovo "smrt" by se do úst opravdu neměla brát lehkovážně, jak už psala i Jana. To o čem přemýšlíme, po čem toužíme, natož o čem mluvíme, může přijít velmi rychle.. A také jako Jana bych si přála, až jednoho dne přijde smrt i ke mně, abych ji dokázala s vděčností přijmout a vědomě ji prožít.. Na tu cestu už se velmi těším, ale do té doby chci, aby mi mé tělo ještě hodně dlouho sloužilo k naplnění všech mých přání, kvůli kterým jsem život v těle přišla žít sem na zem.. :wink:


Top
 Profile  
 
 Post subject: touha po zivote
PostPosted: Fri Apr 27, 2007 12:52 pm 
Offline

Joined: Wed Oct 18, 2006 7:08 pm
Posts: 13
Location: Brno
To Dharmaby...ale ano...podle Shopenhauera, ktery to ma z Vychodu je to "touha po zivote" ci take "vule po zivote." Zijes, protoze mas prislusnou touhu. Cena je utrpeni. Po vyvanuti teto touhy jsi vyvazan ze zakona reinkarnace, tak o tom uci vychod. Takze to byla prima odpoved na primou otazku. Mozna je prave "vyvanuti" odpovedi na ci "nasyceni" teto touhy. Tady jsou slova jen obrazy a prima zkusenost je prave to = prima a tedy nesdelitelna jinak nez slovnimi obrazy (a proto me Pavel posila do studene vody).

Tak jak je to (vyvanuti) ostatne popisovano i v predchozim textu od Mily, na jehoz nekolik slov v zaveru jsem si dovolil reagovat.

A Pavlovi bych mozna odpovedel tak, jak mi radil Dharmaby v mem dramatickem jinem vlakne: asi ta Tolleho pritomnost trha vazanost touhami a karmickymi pravidly. Pokud se tam clovek dostane (jak mi Pavel pripomina abych si zametl pred vlastnim prahem). Ja jsem na to Tollemu hned skocil, ale ted spise mam pocit, ze zivotni pribehy cili divadlo sveta nejde tak jednoduse zrusit a vytrhnout se, ze clovek ma podstatnou minulost i budoucnost v mnoha moznostech, ktere se mu pres pribehy otevira. Toto Tolle hned na zacatku vyloucil jako klam a prelud a nezabyva se tim, stejne jako cely Vychod, ktery povazuje realitu za iluzi.

Myslim, ze je mozne vsechno a svet je natolik absurdni, ze je oboji (ja i ne-ja, pritomnost i pribehovost) stejne pravdive i nepravdive soucasne.

Jinymi slovy existuje karma (jako vazanost pribehy) ale i neexistuje, protoze v dokonale ci uplne pritomnosti neni pricinnost, ale jen "svoboda aby se uskutecnilo to prave se realizujici a timto realizovanim je prave poznavane jako "nutnost". Je to kontradikce, ale zivot je paradox.

Mimochodem, to, ze "ja" neexistuje jsem si vypujcil od Bergera, kde on tvrdi, ze ja se neustale promenuje podle situace...a tak neni uz to predchozi "ja." Pokud je plne ponoreno do pritomnosti, pak vlastne uz neni samo sebou...ten samy paradox jako o odstavec vyse. Na vychode byl kdysi spor mezi brahmany, kteri si vybudovali sve pozice na konceptu neznicitelne neustale reinkarnovane duse a budhisty, kteri to popirali. Prave promenu ja v kazde situaci uzivali ti druzi jako argument pro spor s temi prvnimi. Je to to same: spor mezi pribehem a karmickymi vaznostmi na jedne strane a mezi pritomnosti a neexistenci "ja" na druhe strane.

...a clovek si nekdy zavari, kdyz jeho srdce chce neco jineho nez hlava.

...a narazi prekvapen na neco o cem netusil (ta vec s tema cakrama je jen zpusob jak to popsat...a tady jsou tak chytri lidi, ze jsem cekal na rozumy. taky jsem nakoupil, podle objednavky.)

Pavel a ty pusty davaji nastroj jak to zkrotit...ale ani tak nas to nevyvaze z vseobecneho pribehu sveta treba prave v tomto okamziku. I tento server je jeho soucasti.

Proste si myslim, ze clovek musi objevit svuj vlastni, skutecny nejpravdivejsi pribeh. Na Zapade se tomu rikalo "povolani." Kdyz se do toho pribehu zaradi a najde s v nem, tak je happy a OK. Pak se uz ho nemusi tykat zadna dalsi reinkarnace (ci ocistec ci snad i peklo), protoze si nasel co je zac a uz neni co dal se ucit. Zizen je naplnena sytosti zivota a stestim (a tady se napojuje Zapad a tvrdi, ze to stesti a zivot je konkretni Osoba Boho-cloveka, existujici historicky, nejen symbolicky a metaforicky jako "obraz principu" vsude jinde...a ze "kdo veri ve jmeno Jezis bude spasen"...protoze prave Stesti a prave Zivot je On). Pak clovek zustava maximalne aby pomahal, protoze dosud jeste se uskutecnuje pribeh sveta. (ale i to, paradoxne, muze ale byt i JE nejvlastnejsi osobni pribeh kazdeho cloveka jako takoveho...cili to, o cem se mluvi jako o Jedinem (pribehu, moudrosti, splynuti, dokonalsti a neprehledne mnoztvi dalsiho)

Hm..ale pokud bych uz jednou byl u Boha, tak reinkarnaci s opovrzenim odmitam. Proste nejsem totozny ani pokracovanim niceho predtim. Je to proste klam.

A dokazte mi opak! pokud neprijmu vas (klam? pravdu???) o tom, ze vsechno je iluze a jen vira v reinkarnaci je "realna skutecnost" tak me nikdo nema sanci presvedcit. Maximalne popru i vlastni zkusenost zivota...(jak se kazdemu z vas kdo to cte denne stava nescetnekrat, pouze si to neuvedomuje)...ale paradox tu zustane. Tak, a to zase reklo nevycvalane, nevychovane, ale spontanni srdce. S tim jsem prave mel ten problem pri narazu do reality. Hodne to bolelo. Ale podstatne vidime srdcem, treba i jako bolest.

...a jeste posledni postreh: nedosel tady nekdo k poznani, ze clovek je ve skutecnosti nahatej? Je to primo fyzicky pocit, ale je to asi nejhlubsi poznani, ktereho se mi dostalo. Ne ze by to bylo "lichotive" poznat sama sebe a uvidet sve zahanbeni. Ale poznani to je a docela "sticks" (drží).
O tom poslednim mluvim jako o prime zkusenosti. Zajimalo by me kolik lidi bude mit kolem se odvahu priznat. Pokud to neznaji, tak moc asi nezazili. Je to proste hanba, ktera jde az do morku kosti. Tak ruky nahoru, kdo to zna?? Kdo z vas uz jste se chlubil nekdy tim, ze jste nesli "kuzi na trh"? Kdo se uz chlubil posetilosti, ktera byla nezpochybnitelne jeho Vlastni?

(tady se probira moudrost a to je dobre, ale ono to docela souvisi)

Ne-hopsa


Top
 Profile  
 
 Post subject:
PostPosted: Fri Apr 27, 2007 3:49 pm 
Offline
Site Admin
User avatar

Joined: Mon Sep 25, 2006 4:55 am
Posts: 1323
Location: Zem
Nehopso opakuju znova - seš virtuoz v přešlapování před bránou - místo abys vstopil, přehazuješ nervozně horkej brambor z ruky do ruky a nechceš slyšet co dál. Za dobu než si napsal výše uvedenou litanii, mohl jsi mít třeba sjeté čakry 5 x dokola. Proč potřebuješ za každou cenu za pomoci mozku a rozumu dospět k přesvědčení, že cesta kterou se chceš vydat je ta správná?


Top
 Profile  
 
 Post subject:
PostPosted: Fri Apr 27, 2007 4:17 pm 
Offline
Site Admin
User avatar

Joined: Mon Sep 25, 2006 4:55 am
Posts: 1323
Location: Zem
Kamilo konala jsi dokonale správně a udělala maximum, co jsi ze své pozice mohla. V Pravdě řečeno, ze 100% toho co je správné jsi udělala tak 10% - ukázala jsi babičce, že aspoň jeden z těch 200-300 lidí co znala, aspoň něco tuší o životě po životě a dokáže nesobecky pustit, či dokonce poslat umírajícího na cestu k pokusu najít světlo. Až se k podobné situaci namaneš příště, zde je několik rad:
- umírající "pendluje" mezi tělem až tři dny. Čím méně si je jistý svou sitaucí, tím častěji přichází "k sobě" tedy zpět ke svému tělu, což se projeví třeba jen lehkým cuknutím koutku úst. Jestliže má ale vhodné vedení o které jsi se pokoušela Ty, ke zbytečným návratům nedochází, ale Tvůj hlas umírající stále po dobu třech dnů stále slyší a měl li/máli v Tebe důvěru počas života, dělá co říkáš - nechá se vést až k cíli za předpokladu, že je vše provedeno včas a karma nestačila vystrčit svoje drápky. Jeden z úžasů života spočívá v tom, že světlo vidí na krátkou chvíli i člověk s velmi těžkou karmou a má na chvilku možnost se karmě vyhnout a jít rovnou ke světlu. Podmínky jsou logické: Buď ví co má dělat sám, nebo jej někdo vede. Takže příště: Neodcházej od umírajícího dřív než za tři dny a snaž se ho po celou dobu vést. Může Ti pomáhat někdo jiný stejně smýšlející po dobu kdy budeš jíst nebo odpočívat. Vím, to se těžko dá zařídit a v podmínkách západního prostředí se dá sejít níž a aspoň zajistit, to, že neodejdeš ve chvíli, kdy umírající "přešlapuje" na hraně. Teď již jistě sama cítíš, že odejít dvě hodiny před, bylo z Tvé strany velkou chybou... Ale bylo a už se stalo a stejně jsi udělal o 99,9% víc, než je schopen kdokoliv v Tvém okolí... Studuj dál tyto věci, máš k nim "přirozený talent" = zkušenosti z minulého života. P.S. U zvířat je to mnohem jednodušší - to nežije v iluzích a nelpí na životě takovou silou jako člověk. Držím palce v dalším poznávání Života :wink:


Top
 Profile  
 
 Post subject:
PostPosted: Tue May 01, 2007 7:53 pm 
Offline

Joined: Mon Sep 25, 2006 8:11 am
Posts: 63
Location: Veltrusy
Nehopso, rozumím o jaké touze píšeš, třeba v Drgdršjavivéce je to popsáno lépe než jak to popisuješ ty. Je to dáno spíše nevědomostí a připoutaností, proto se vracíme.
Nemám chuť se tady rozepisovat, Pavel ti to napsal jasně.
Jen bych tady citoval Buddhu, když už tady polemizuješ o reinkarnaci, o nahém těle a utrpení. Snad ti to něco dá a pochopíš některé omyly :)
Petr

"Utrpení je, ale není žádný trpící,
čin není konán žádným činitelem,
Nibbána je, bez osoby do ní vstupující,
stezka je, ale poutníka nenaleznem."

"Žádný Brahma a žádný bůh není tvůrcem tohoto koloběhu života a smrti,
jen prázdné jevy tu pokračují, závislé na hromadění podmínek."


Top
 Profile  
 
 Post subject: Re: Zájem o smrt
PostPosted: Tue Apr 28, 2009 10:40 am 
Offline

Joined: Wed Apr 22, 2009 5:11 pm
Posts: 8
hmm.. zajímavý téma... sice mrtvá diskuze,ale rád se podělím o jistou zkušenost z roku 2005.... nechci psát podrobnosti o co se jednalo konkrétně.. alspoň ne takhle veřejně....
ale tohle snad můžu -
pětidenní poměrně intenzivní meditační sezení zaměřený právě ve smyslu jakým se zabývá toto téma....umírání.... z mý strany zvědavost, probuzený zájem o věci ducha,zároveň ale i absolutní nepřipravenost a nezkušenost sezení v meditaci - pouze očekávání ve smyslu.. tak teda schválně co bude..

třetí den sezení vnímání barev.... černé a červené (už si nepamatuju v jakém pořadí ) prožitek trojúhelníků... červené světlo provázel pocit ..sakra něco se děje.. černé světlo (dáli se to nazývat světlem ) provázel pocit strachu - pak se vše rozjasnilo a světlo bylo všude a při tom jako ne všude a bylo zelenkavě bělavé a provázel ho pocit tak intenzivní rozkoše (rozdýchaný jako žena při orgasmu :) rozkoše kterou jsem nikdy před tím a ani po tom už neprožil...... hmmm.....

od tý doby hledám klíč a myslím že půst je právě tím co jsem hledal..... :wink:


Top
 Profile  
 
 Post subject: Re: Zájem o smrt
PostPosted: Sun May 17, 2009 7:49 pm 
Offline

Joined: Wed Apr 25, 2007 7:58 pm
Posts: 5
Location: Kv
Se smrtí se setkávám dost často, pracuji v nemocnici jako sanitář... a není to nic hezkého, když vezete člověka kterého vůbec neznáte, ale víte, že ještě před pár hodinami žil... a že někde... jsou jeho příbuzní, kteří doufají... a že je smutnou povinností sester oznámit rodině... ale z vlastní zkušenosti znám i případy lidí, kteří docházeli léta na kontroly a různé zákroky, které jim měly pomoci... a pak vidíte jak se Vám ti lidé před očima mění, jak postupně před očiíma chátrají... až jsou v takovém stavu že jim musejí dávat vysoké dávky morfia aby tišily bolest... a ti lidé vám umírají před očima... a pak je odvezete na patologii a přeložíte na plech a zasunute do boxu... je to hrozný.... občas si vzpomenu na pust... a jestli by jim to pomohlo... když už není žádná naděje... tak proč ne?
Medicína hodně pokročila, dnes už provádějí embolizaci... např. u rakoviny ledvin... tzn. tkáňovým lepidlem uzavřou žilní kmen, který vyživuje ledvinu... zjednošeně řečeno... nádor sám odumře... znám lidi, kterým to pomohlo, ale znám i lidi, kteří to podsoupili a stejně zemřeli... a nebo sem přišel do styku s radiofrekvenční ablací - nádor napíchnou pod ct kontrolou a zevnitř spálí vysokou teplotou - opět zjednodušeně řečeno - tam platí to samé... asi záleží na stádiu zachycení nádoru... ale lidé o tom asi málo vědí... v době kdy máte metastázy je už většinou pozdě... ale jak se říká... naděje umírá poslední... tak proč nezkusit radikální hladovku?

_________________
Dušan


Top
 Profile  
 
 Post subject: Re: Zájem o smrt
PostPosted: Mon Jan 04, 2010 12:00 am 
Offline

Joined: Mon Sep 25, 2006 8:52 am
Posts: 28
Dušan wrote:
občas si vzpomenu na pust... a jestli by jim to pomohlo... když už není žádná naděje... tak proč ne?


Dušanko, načo čakať, kým už nie je nádej... Treba hneď. Kým je. Kým sme. Nech sme - ešte tu a teraz. Hoci i potom budeme.


Top
 Profile  
 
Display posts from previous:  Sort by  
Post new topic Reply to topic  [ 15 posts ] 

All times are UTC


Who is online

Users browsing this forum: No registered users and 2 guests


You cannot post new topics in this forum
You cannot reply to topics in this forum
You cannot edit your posts in this forum
You cannot delete your posts in this forum
You cannot post attachments in this forum

Search for:
Jump to:  
cron
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group