Pust.cz

Server pro učitele půstu
It is currently Thu Feb 22, 2018 12:32 pm

All times are UTC




Post new topic Reply to topic  [ 4 posts ] 
Author Message
 Post subject: Kontaminace potravin
PostPosted: Sun Jan 07, 2007 12:33 pm 
Offline

Joined: Fri Oct 20, 2006 8:44 pm
Posts: 131
Location: 80333 Mnichov
Jak ochutnat přítomnost plastifikátoru v destilce : :arrow:
Nechte v originální nádobě dodávané s destilátorem 1 deci destilky 7 - 10 dní.
Potom degustujte. :mrgreen:
Tak by se dalo vyexperimentovat, zda plastové lahve na pivo dělají to samé. Pivo je údajně citlivé na cizí látky.
Než se začalo v Německu před nedávnem prodávat pivo v plastu, byl to zjevně těžký úkol pro chemiky.
Vynalezli něco, čím je pokrytý vnitřek lahve (je to supertenká vrstva, viditelná jako mírně duhové zbarvení ) a údajne pivo nemění chut.
Třeba to bude fungovat i na destilku. :)
Jedno z možných řešení pro destilátor : podstavit skleněný hrnec s výškou okolo 17 cm,
ve víku si u šikovnych sklenářu nechat vyříznout nebo vybrousit díru.
Nebo místo originálního víka použít dnem nahoru obrácenou petriho misku s vyříznutym otvorem. :idea:


Top
 Profile  
 
PostPosted: Thu Jan 25, 2007 8:50 am 
Offline

Joined: Fri Oct 20, 2006 8:44 pm
Posts: 131
Location: 80333 Mnichov
Rizika kontaminace potravin

Plasty a výrobky z nich
Plasty jsou v dnešní době nejvíce používanými materiály pro balení potravin a výrobu nejrůznějšího nádobí a náčiní, které se používá jak v potravinářském průmyslu, tak i v domácnostech.
Dle světového odhadu přibližně 70 až 80 % potravin je baleno do nejrůznějších polymerních materiálů.
Plasty jsou organické makromolekulární sloučeniny, k nimž mohou být přidány další látky nebo materiály. Plasty mohou být potenciálním zdrojem uvolňování chemikálií do potravin, i když obvykle nehrozí akutní otravy se smrtelnými důsledky.
To je důvod, proč si ne zcela jasně uvědomujeme, skutečný příspěvek plastů k reálné kontaminaci potravin. Je pravda, že složky plastů nepůsobí tak jako pesticidy nebo jiné vysoce bioaktivní látky a poškození lidského zdraví v důsledku jejich akutní toxicity je nepravděpodobné.
Plasty však mohou způsobovat chronické efekty jako výsledek opakovaných požití velkého počtu malých dávek, přičemž žádná z nich sama o sobě neznamená akutní nebezpečí; v dlouhém časovém intervalu však mají kumulativní toxický efekt.
Plasty a výrobky z nich mohou působit jaké „zásobárna“ organických (někdy také anorganických) sloučenin, které během své životnosti uvolňují do prostředí, tedy potravin, s nimiž jsou ve styku.

více na adrese : www.dtest.cz/index.php?action=2& pclanky=3&pclanekid=115&pkategorieid


Top
 Profile  
 
PostPosted: Thu Jan 25, 2007 9:23 am 
Offline

Joined: Fri Oct 20, 2006 8:44 pm
Posts: 131
Location: 80333 Mnichov
Kontaminace potravin škodlivinami z ovzduší

zdroj : http://www.bezpecnostpotravin.cz/defaul ... 48&ids=425

Článek : 52448 ; Vydáno : 20.10. 2006 ; Autor : Ing. Irena Suková ; Zdroj : ÚZPI
Britská sekce organizace WWF (Světový fond pro život v přírodě) zpracovala a předala britskému úřadu FSA výsledky detailního monitoringu 27 druhů potravin (máslo, sýry, masné a rybí výrobky, olej, med, chléb, pomerančová šťáva)
pocházejících většinou z Velké Británie, ale i z Finska, Švédska, Polska, Itálie, Španělska a Řecka.

Organochlorové pesticidy: 12 druhů včetně DDT (dichlor-difenyl-trichloretan), HCB (hexachlorbenzen), lindanu, chlordanu
Použití proti škůdcům v zemědělství a zdravotnictví, v Evropě jsou zakázané a některé jsou zakázané všeobecně. Jsou vysoce perzistentní a bioakumulativní, takže působí dlouhodobě toxicky na volně žijící zvířata.
Často jsou zjišťovány v různých druzích potravin včetně ryb, masa, másla a sýrů. Naměřené hladiny jsou však poměrně nízké v porovnání s údaji zjištěnými FDA (USA).
Nejvyšší množství bylo zjištěno v sobím mase resp. konzervách sleďů (HCB: 0,83 resp.0,7 ng/g) a v pomerančové šťávě.
Metabolit DDT (o,p-DDE) byl zjištěn v 16 z 27 potravin, vyšší množství jsou v rybách (konzervovaných a uzených) a sýrech.

Polychlorované bifenyly (PCB): 44 druhů
Použití jako chladiva a maziva v transformátorech a jiných elektrických zařízeních, jsou všeobecně zakázané. Jsou vysoce perzistentní a bioakumulativní. Některé působí negativně na vývoj nervového systému.
Přítomnost byla zjištěna ve všech zkoušených potravinách, nejvyšší množství v konzervovaných sledích (31,0 ng/g). Výsledky jsou srovnatelné s výsledky úřadu EFSA.

Bromované zpomalovače hoření: 31 polybromovaných difenyletherů (PBDE), HBCD (hexabromcyklododekan) a TBBP-A (bromovaný bisfenol)
Použití do plastových, textilních a dalších materiálů, některé jsou zakázané. Některé jsou dávány do souvislosti se změnami chování a s negativním působením na neurologický vývoj zvířat.
Byly zjištěny téměř ve všech testovaných potravinách. Na rozdíl od jiných studií nebyla nejvyšší množství naměřena v rybách, ale v mletém mase (1,3 ng/g) a některých sýrech /1,15 ng/g).
Všeobecně byly zjištěné hodnoty nižší než v americké studii ale vyšší než ve studii britského úřadu FSA (2006).

Perfluorované chemikálie (PFC): 8 druhů PFC, včetně PFOS (perfluorooktan sulfonát) a PFOA (perfluoroktanová kyselina)
Použití do potahů proti slepování, do obalů pro rychlé občerstvení, s cílem ošetření proti promaštění či promáčení.
Jsou vysoce bioakumulativní, jsou dávány do souvislosti s poškozením jater a zvýšeným rizikem rakoviny močového měchýře. V EU se připravuje jejich omezení.
Byly analyzovány výrobky z ryb, přičemž přítomnost PFOS a PFOA byla zjištěna jen v konzervovaných sledích.

Ftaláty: 8 druhů včetně DEHP(di-2-ethylhexylftalát), DBP (di (n-butyl) ftalát), BBP (benzyl-butyl-ftalát)
Použití jako změkčovače plastů (hlavně PVC) a do toaletních potřeb a kosmetiky.
Byly zjištěny v 16 z 21 analyzovaných druhů potravin (nebyly analyzovány ryby a chléb).
Nejvyšší množství bylo zjištěno v olivovém oleji (24 ?g/g), některých sýrech (3,3 ?g/g) a v mase. Výsledky odpovídaly hodnotám zjištěným britským úřadem FSA.

Umělé pižmo: 4 látky: AHTN (tonalid), HHCB (galaxolid), MX (pižmový xylen) a MK (pižmový keton)
Použití jako vonné látky do toaletních, čisticích a kosmetických prostředků. Jsou perzistentní a bioakumulativní a jsou považovány za škodlivé pro endokrinní systém. Používání MX a MK se nyní v EU výrazně snižuje.
Byly analyzovány výrobky z ryb, přičemž přítomnost AHTN a HHCB byla zjištěna v konzervovaných sledích a tuňákovi.

Izomery alkylfenolů: NP (nonylfenol) a OP (oktylfenol)
Použití do detergentů apod. Většina aplikací NP je v EU již zakázána, ale OP se stále používá. Izomery NP byly zjištěny v másle a slanině.

Organocínové prostředky: 5 druhů včetně TBT (tributylcínu)
Použití jako biocidy, konzervační prostředky na dřevo, do nátěrů lodí k zabránění vytváření ulpělých nánosů. TBT ničí populace mořských bezobratlých živočichů poškozováním jejich endokrinního systému.
V EU byl TBT do lodních nátěrů zcela zakázán.
Látky byly zjištěny ve všech analyzovaných rybách, nejvyšší u tuňáka.

EU Food Law, 2006, č. 273, s. 14-15


Top
 Profile  
 
 Post subject: Jsme to, co jíme
PostPosted: Thu Jan 25, 2007 4:47 pm 
Offline

Joined: Fri Oct 20, 2006 8:44 pm
Posts: 131
Location: 80333 Mnichov
Dávno je známo, že potrava, kterou přijímáme, podmiňuje nejen naše zdraví, ale i naše chování, náladu a samozřejmě to, jak vypadáme. Například agresivita může být vyvolána nedostatkem hořčíku, vápníku a lithia
se současným nedostatkem vitaminů E a B. Deprese vzniká nedostatkem hořečnatých solí a thiaminu. Chceme-li zhubnout musíme zvýšit přísun zinku a hořčíku v potravě.
Nepřirozenost, kterou člověk vnutil přírodě, je důvodem všech fyzických, duševních i sociálních nemocí. Představme si naše tělo jako vesmír, jehož základem je 70 bilionů buněk, z nichž denně 500 miliard umírá a nové se tvoří.
Průměrný věk buňky je 18 dní, přičemž nejdéle žijí kostní buňky, které umírají po 7 letech. Tak se logicky všechny buňky našeho těla neustále tvoří z jednotlivých složek přijímané potravy; kvalita buněk přirozeně závisí na kvalitě konzumovaného jídla.
Protože 10 miliard buněk lidského těla jsou buňky nervové a z toho jedna třetina má zakončení ve střevech, je důležitá i kultura stolování, libé vůně, konzumace jídla v klidu v milé společnosti a krátká siesta po jídle.

Člověk si ve svém těle umí glukosu i glykogen syntetizovat (např. z tuků), proto je možná výživa i bez cukrů (donedávna ještě běžná např. u Eskymáků).
Sacharidy zabraňují vzniku acetonových látek, není-li však oxalacetát přítomen vzniká acetacetát a následně ketonické látky (aceton) jako například při diabetu (cukrovce).

Projevem vysoké spotřeby sacharosy je nadváha, arteriosklerosa, rakovina střev a záněty slepého střeva, disfunkce žlučníku, cukrovka, hemeroidy a křečové žily s typickými projevy zvýšeného krevního tlaku, vysoké tvorby kyseliny močové a snížené absorpce (vstřebávání) minerálních látek (hlavně vápníku). Rafinovaný cukr v nepřirozené koncentraci přetěžuje slinivku a narušuje zuby, protože ovlivňuje tvorbu hormonu v hypothalamu (část mozku, podílí se na řízení vegetativních funkcí organismu),
který mimo jiné řídí proudění tekutin v zubní tkáni a pak již nepomůže ani časté čištění zubů, tím méně žvýkačka bez cukru, byť upravující pH v ústech.
Vysoké množství cukru blokuje činnost bílých krvinek. Pro představu: za normálních okolností zlikviduje jedna krvinka v průměru 15 bakterií, při zvýšené dávce sacharosy již pouze jednu bakterii, tedy 15x méně!
Cereálie obsahují převážně polysacharidy a to jak využitelné (škroby), tak nevyužitelné, které chrání střeva proti rakovině.
Největší podíl spotřeby sacharidů tvoří výrobky z pšeničné mouky přibližného složení 78 % škrobu, 11 % bílkovin, 2-5 % zkvasitelných cukrů, 1,5 tuků, zbytek tvoří vláknina, popeloviny, slizy, vitaminy a enzymy.
Právě v dnešní době je důležité, aby rafinované potraviny (z bílé mouky nebo bílého cukru, tj. zbavené vlákniny) byly doplněny nebo nahrazeny výrobky s vyšším obsahem hrubé vlákniny (crude fibre).
Při aplikaci vyššího obsahu vlákniny v pekařských výrobcích dochází ke střetu výživářů a výrobců, kteří dávají přednost moukám s nižším obsahem popelovin, aby dosáhli lepší pečivosti.
Kromě zvýšení obsahu vlákniny v cereálních výrobcích se stále častěji některé výrobky obohacují pektiny, které mají schopnost vázat škodliviny i bakterie a odvádět je z těla. Vyšší obsah vlákniny má tedy většinou pozitivní vliv na naše zdraví i přesto,
že mohou obsahovat zvýšené koncentrace škodlivin (rtuť, olovo, kadmium aj.), protože překvapivě nebyla prokázána přímá souvislost mezi konzumací kontaminované vlákniny a současně zvýšenou koncentrací těžkých kovů v našem těle.
Určitá úskalí však přesto neuváženě vysoká spotřeba některých cereálních výrobků s vysokým obsahem vlákniny přináší. Zejména se jedná o zvýšení hladiny kyseliny šťavelové (např. vysokou spotřebou otrub či ovesních vloček)
a tím snížené zužitkování (utilizace) vápníku a železa, což může následně vyvolat např. osteoporosu. Zde tedy platí více než kde jinde: všeho s mírou. Doporučená dávka vlákniny se průměrně pro dospělého člověka uvádí 30 gramů denně.

Kritériem posouzení množství vlákniny ve stravě je celková doba průchodu potravy trávícím ústrojím a množství stolice. Například u Afričanů činí celková doba trávení potravy 30 hodin při hmotnosti stolice 0,5 kg,
naproti tomu o Američanů se jedná o 60 hodin a 0,1 kg stolice. Z toho je dobře patrné, že vysoké množství vlákniny zvyšuje objem stolice a urychluje peristaltiku střev.
Tím nedochází k zahnívání potravy ve střevech, jsou dobře čištěna a navíc vláknina na sebe váže škodliviny, které tak z těla odvádí.

zdroj : http://www.dtest.cz/index.php?action=2& ... gorieid=29


Top
 Profile  
 
Display posts from previous:  Sort by  
Post new topic Reply to topic  [ 4 posts ] 

All times are UTC


Who is online

Users browsing this forum: No registered users and 1 guest


You cannot post new topics in this forum
You cannot reply to topics in this forum
You cannot edit your posts in this forum
You cannot delete your posts in this forum
You cannot post attachments in this forum

Search for:
Jump to:  
cron
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group