PUST.CZ
 
 
Úvod
Co je tu? Víra? Náboženství?
Co je půst a co dieta 
Pro ty co se na necítí
Krok po kroku k půstu - startování 
Krok po kroku k Bohu
Kdo ano a kdo ne?? 
Na poušti je nejlépe 
40 denní půst v realitě
45 denní půst v realitě
50 denní půst v realitě
55 denní půst v realitě
60 denní půst v realitě
65 denní půst v realitě
70 denní půst v realitě
75 denní půst v realitě
80+ půst v realitě
365 v tvrdé realitě
Breatharián.eu
Marathon 2004
Pro učitele půstu
Pro žáky půstu
Zpět k jídlu
Názory druhých 
Komu uvěřit?
Poraďte se s 'odborníky'
Víra nebo příroda? 
Zdroje informací
Rychlý start
Video
Diskuze
Pyramidy
Je nás 1000
Žijeme na Zemi
Zázraky se nedějí
Energie zdarma
Smrt - Život - Smrt
Rakovina-devitalizace
Zem z pohledu Sluníčka
Breatharianství
T H E      H U G E     L I F E         E X P E R I E N C E

70_2008

Sečteno a podtrženo.

    Tento popis právě ukončené 70tky bude trochu mimo běžný řád. Průběh už všichni znáte, reakce okolí v podstatě neexistují , protože mám od něj definitivní klid. Takže o něm nemá smysl zde psát, dám raději hned prostor mnohem důležitější události, na kterou jsem se několik posledních  let připravoval.  Ale poďme po pořádku. Jak tady jistě všichni víte, začátky tohoto serveru byly velmi těžké. Psaní o 40 dnech bez jídla a  pití destilky vyvolalo mnoho negativních reakcí lidí mnoha povolání, především však lékařů různých zaměření.  Někteří z nich mi dokázali znepříjemňovat život dlouhodobě a celkem promyšlenými, více či méně agresivními  taktikami. Byla to situace spletitá. Zájemci o půst neměli dostatek informací aby si mohli k půstu vybudovat důvěru, naopak lékaři z pozice  svého postavení a vzdělání  měli vždy po ruce dostatek "pravdivých" argumentů schvalovaných  pány vědátory, kteří jim vydávají a schvalují scripta, ze kterých pak skládají zkoušky z vědomosti  o znalosti lidského těla. Čas však postupoval dál a přinesl první žáčky, většina znich se velmi rychle stala a dobrými učitely půstu a je dobrým příkladem pro další zájemce o půst  - nové žáčky. Po tom, co několik  žáčků dosáhlo 40tky a někteří z nich i opakovaně, se pochyby na straně zájemců o půst zcela rozplynuly. Diskuze o tom, zda je půst, destilka, nebo půstovní kalendář pro člověka dobré nebo špatné, je dnes stejně nesmyslná, jako diskuze a pochyby o tom, zda se zítra rozední:)

    Tedy na jedné straně jsme  měli  uklizeno dokonale. Na druhé, té  lékařské straně, nebude z dobře známých důvodů uklizeno ještě hodně dlouho. Lékařů, kteří před započetím jakékoliv  léčby nejdříve doporučí zkusit půst, je stále jako šafránu. Snad každý z učitelů již od svého žáka slyšel vyprávění o tom, že občas lékař sice proti půstu nic nemá, ale snaží se za každou cenu pacienta udržet, aby z něho měl zisk. Je to jeho práce a dobře ví, že pokud pacienta začne léčit půstem,  je velmi pravděpodobné, ba téměř jisté,  že pacienta někdy v budoucnu potká tak maximálně na plovárně nebo ve frontě na lyžařský vlek.
Jednoduše řečeno, přijde o zisk. Jak přesvědčit lékaře, aby půst víc doporučovali, bylo už mnohokrát námětem diskuze, která v podstatě nevedla k žádnému výsledku. V dnešním,  špatně nastaveném sociálně-zdravotním   systému je prostě pacient zákazníkem a tím to hasne. Čím více je pacient nemocný, tím více potřebuje lékařské péče a tím více za něj pojišťovna, nebo on sám  zaplatí . Přesvědčováním lékařů touto cestou nemá smysl. Musel by se změnist systém a k tomu hned tak nedojde.

    Často jsem o této věci přemýšlel a hledal jsem příležitost, jak lékaře nenásilně, ale dokonale  přesvědčit, že půst není ničím nebezpečným a právě opakem: Že on a jen on je nejdokonalejším lékařem těla všech lidí žijících na Zemi. Zajímavý nápad jsem dostal před několika lety: Jsem pilot, každý rok chodím na prohlídky nejtěžší - první třídy.  Co takhle projít pilotní  "generálkou" v průběhu půstu ? ! To bude nejlepší důkaz v nejlepších poměrech či okolnostech, jaké vůbec mohou existovat! Porota složená z nejlepších odborníků dokonale vyšetří lidské tělo po třiceti dnech půstu aniž by jen tušila, co vlastně dělá!!  Heuréka -   Další cíl, jeden z největších v mém  životě.  To bylo před pěti lety. Jednu generálku-prohlídku  jsem měl právě  za sebou a na rozdíl od ostatních kolegů, už jsem se nemohl dočkat té další!

    Teď se musím vrátit trochu zpět, protože ne každý zná systém leteckých pilotních prohlídek. Takže: Všichni kolegové piloti, kteří nám létají nad hlavou a to bez rozdílu, musejí mít dle Leteckého zákona povinnou lékařskou prohlídku, kterou si musí pravidelně obnovovat.  Platí jednoduché pravidlo - čím větší a složitější letadlo, tím jsou podmínky lékařské prohlídky tvrdší. Sportovního pilota létajícího na paraglidingovém křídle, větroni, nebo ultralehkém letadle,  vyšetří pouze sportovní lékař s doložkou AME (AUTHORIZED MEDICAL    EXAMINATOR) Tedy lékař, který byl k tomuto účelu na krátkém školení vyškolem a přesně  ví, jaké podmínky musí zdraví sportovního pilota splňovat. O patro výše jsou pak piloti soukromých a sportovních letadel. Tedy piloti  "dospělých" letadel, kteří je používají pro svoje zájmy  a za létání nepožadují odměnu. Často se jim říká piloti amatérští nebo soukormí. Jejich prohlídka probíhá vždy v  Ústavu leteckého zdravotnictví, kde se na každého žadatele o pilotní průkaz vrhnou letečtí  lékaři specialisté a dokonale "proklepnou" jeho zdraví. Výsledky se pak porovnají s požadavky danými Leteckým zákonem jasně danými pro získání razítka "schopen jako pilot soukromých letounů". Tedy v  této kategorii nazývané II třída jsou povoleny o něco nižší limity než jsou povoleny v kategorii nejvyšší I třídy. Piloti vlastnící  "Osvědčení o zdravotní způsobilosti I třídy jsou vždy profesionálními piloty, kteří si létáním vydělávají na svoje živobytí. Osvědčení o zdravotní způsobilosti je pro pilota alfou a omegou jeho pilotního života. Je neoddělitelnou součástí  pilotního průkazu a pilot ji musí neustále mít platnou a u sebe.

    Pilotní průkaz byť na to největší a nejrychlejší letadlo na Zemi, pokud je bez přiložené lékařské doložky pouhým cárem papíru. Ano, taková je důležitost tohto kousku papíru. Té tak trochu odpovídá i cena: Lékařská prohlídka na I třídu stojí každého pilota každý rok přes sedm tisíc korun, není to překlep, opravdu je to 7000 korun:) Abych dokončil správný obraz situace,   matematice vyšších čísel musím pokračovat. Každý dopravní pilot  je bez diskuze milionářem. Na webech mnoha pilotních škol v CZ ale i zahraničí, si každý může najít ceníky kde zjistí, že výcvik dopravního pilota stojí rovný milion korun... Nic levného, hodně drahý řidičák na nebeský autobus.   Jednoduchá logika tedy říká, že pokles úrovně pilotova  zdraví a tím pádem ztráta osvědčení  na první třídu, pro pilota znamená, že si může nechat svůj pilotní průkaz zarámovat a ukazovat jej v budoucnosti svým vnoučátkům.

    Čas je neúprosný, člověk stárne a každý pilot ví, že ona chvíle, kdy lékaři řeknou ne, napíšou "neschopen"  na každého jednou přijde,  bude se s ní muset smířit a co nejdříve vyrovnat.   Pro starého a dobrého pilota (piloti říkají: dobrý pilot je starý pilot! ne ten co umí létat:) a bývá na tuto událost připraven. Ale I tak je loučení s modravými dálavami, pohledy na vycházející a zapadající  Slunce a s pobyty v mnoha exotických  končinách Země velmi, velmi těžké. Pro mladého pilota je taková situace pak životní tragédií.. Viděl jsem takovou situaci mnohokrát - není o co stát.. Bohu žel, stává se stále častěji..

    Pilotní prohlídky na 1. třídu probíhají v pětiletých cyklech. V dalších 4 letech  každý rok pilot opakuje běžnou prohlídku ("regular check") zaměřenou  na kontrolu nejdůležitějších parametrů pilotova  těla - moč, krev, ORL, pohovory s lékaři různých zaměření s cílem zjistit zda u pilota nedošlo v průběhu roku nějakým podstatným změnám. Následný rok - pátý opět následuje opakování nejpřísnější vstupní prohlídky - "extended check " aneb generálka. Moč a krev už se nekontroluje jen v ordinaci, ale už putuje do laboratoře na důkladný rozbor, pilot k psychologovi, srdcaři, na důkladné ORL prohlídku kde pilotovi "proklepnou, prosvítí či prorezonujou  všechny dutity  atd atd.. Tato prohlídka trvá mnohem déle a déle se také čeká na výsledky. Z tohoto důvodu si ji pilot musí dobře naplánovat, protože pilotů už je poměrně  hodně, ústavů leteckého zdravotnictví málo  a měsíc bez prohlídky znamená měsíc bez práce a bez výplaty - v lepším  případě nucená dovolená za doprovodu nevlídných pohledů zástupců pana zaměstnavatele.

    Ale opět k věci. Z výše uvedeného podrobného popisu a některým pisálkům z mailové korespondence se mnou už došlo, do jakého plánu jsem se pustil:)  Bez nadsázky do jednoho z největších risků mého života = Splnit cíl: Projít generálkou v průběhu půstu.  Jak již výše uvedeno, nápad přišel záhy po poslední generálce, měl jsem tedy na přípravu více než 4 roky.  V klidu, tichu, sám se sebou. Jakýkoliv únik či průsak informace o mém záměrů směrem k lékařům kteří prováděli generálky, by znamenal jasný neúspěch. V předcházejících letech jsem chodil na prohlídky vždy a jen těsně před půstem, kdy jsem vypadal jako "normální" člověk - pilot. Ve skupince pilotů  jsem se nijak neodlišoval,  hmotností, jak říkají lékaři BMI :) na svých 182 cm jsem před půstem vážil okolo 90-95 kilo. Obsahy látek v moči a např tuku v těle byly také v normě ostatních kolegů a norma vyhovovala předpisům. Na tyto prohlídky jsem se nikdi nijak neřipravoval, minulý rok jsem dokonce dostal napomenutí, že si mám dávat pozor na hladinu cholesterolu na konzumaci tuku a že  příští rok pakliže se to nezlepší, na generálce neuspěju !  Certifikát jsem dostal,  Vše jsem odkýval a šel domů - nemělo cenu vysvětlovat, že jsem předcházející noc vůbec nespal, protože přijela návštěva, přivezla Božkov, loveckej salám, českej chleba, Margotky a další mňamky a bylo a že bylo mnou tak oblíbené párty na terase až do rána. Po ranní sprše jsem šel na prohlídku, samozřejmě bez snídaně ;)

    I  přiblížil se konec roku 2007 a bylo potřeba objednat se na generálku. Zavolal jsem na Uřad Civilního Letectví (postaru"Státní leteckou inspekci") abych se přihlásil na prohlídku. Milá paní mě ještě upozornila, že teď to bude ta velká a mile mi sdělila číslo účtu kam mám zaplatit a také číslo faxu kam poslat potvzení o zaplacení. A samozřejmě to nejdůležitější: Datum prohlídky 30 ledna. Tímto okamžikem se začal virtuální obraz cíle stále rychleji naplňovat do reality. Prohlídka se kvapně blížila. Nadešel konec roku 2007, úderem půlnoci  jsem začal   půst 2008 - tedy jak známo, před sebou 70 dní. Začal jsem si skládat základní pro a proti. Nějak moc růžově to nevypadalo. Na prohlídku půjdu ve třicátém dnu.  Z průběhu minulých mnoha minulých půstů už mám zkušeností dostatek a ty vedly k jasnému závěru: 30 den je wabank první třídy!
- 14 dní před by bylo líp 14 po také. A proč?  Nevím, jak se tentokrát tělo zachová v otázce přechodu na strální stravu. Při prvním přechodu pře třemi lety to bylo pár dní po 40tém dnu, při minulé   pár dní před 40tým dnem, takže perioda se zkracuje a zrovna na smůlu to vychází někde ke třicátému dni. V půstu však o překvapení z různých důvodů nikdy nouze nebývá a naštěstí bývají příjemná. Zbyla tedy náděj a víra, že přechodu dosáhnu před třicítkou a na prohlídku půjdu v "plné páře", s čakrami už papajícími ze "vduchu", naplno se podílejícími na čištění vyšších těl - duševní a duchovní úrovně.    Skládal  jsem si další střípky:

 -Elektrické měřící stroje, různé cardio a cefalo -  gramy  produkující grafy životních funkcí snímaných ztěla elektrickými snímači.
Vědom si co mě čaká, jsem si vedl průběžnou tabulku odporu mého těla měřeného ohmetrem za první článkem obou ukazováčků.  První den to bylo 0,6 Megaohmu, a tak, jak mi ztěla ubýval tuk, nemělo  vodu co zdržovat a odpor těla samozřejmě  stoupal.   V patnáctém dni půstu ted 15. ledna 2008 mělo mé tělo odpor mezi prsty 4,9 Megaohmu. Elektrikáři si snadno spočítají dle Ohmova zákona, co se bude dít, když strčím dvě jehlice do zásuvky. Pro Ty co zákon neznají, malá elektro lekce :  Ohmův zákon je tedy  I=U/R kde U znamená napětí v zásuvce 220 Voltů, R =odpor těla
5Megaohm tedy 5 milionů ohmů - téměř sucho :)  Tedy 220/5 000 000 = 0,000044 Ampéru. Bezpečnostní předpisy  elektrikářů diktují:  Elektrické plošiny pro opravy např trolejového vedení smějí při plném zásahu propustit do člověka proud maximálně 2 Miliampéry.  Tedy 0,02 Ampéry. A tedy konečný výsledek říká, bezpečnostní normu při plném zásahu zásuvkou na žehlení  jsem splnil na dva tisíce dvěstě procent i bez izolované plošiny  :)  Jak asi bude vypadat výsledek 30 ledna? ??  Co mohou na tak suchém těle ukázat snímače snímající elektrické impulsy z povrchu těla? Kdo četl  Lobsanga Rampu, ví přesně o čem je řeč.

-Moč a obsah nečistot v ní v případě, že ještě neproběhne přechod na vnější stravu:
Nicméně bude to 30 den, tedy 9 dní po 21 dnu, kdy přichází vrchol čištění a nejhorší látky, které se v těle uložily,  z těla venku. Navíc se tomu dá v případě potřeby bez problému pomoci. Moč a krev se odebírá vždy hned po příchodu na prohlídku.   V případě potřeby cestou na prohlídku napumpuju tělo destilkou a moč bude světlejší.

-Krev:
Toť otázka - Hema laboratoř doma ještě nemám, barva krve je vidět až když sestřička napíchne a do stříkačky se vykutálí první kapky.
S tím mnoho nenadělám, nechávám osudu a dobré víře.

- Fyziologie:  Stetoskop, poslech tichých plic a pomalého srdce. To bude asi zábava pro nic netušícího doktora ! :)

- Oči:  Kdysi za dob soudruha, se očařích a jejich ošilhávání při čtení tabulky s různými velikostmi písmen na stěně vyprávěli hlavně mezi staršími piloty legendy.  Ty časem odezněly  z prostého důvodu. Technika se nevyhla ani očarům, spíš naopak, jejich kdysi strohé ordinace jsou dnes nabity opto-elektonickými přístroji, které změří vnitroční tlak, geometrie vnitřku oka, ostrost vidění, reakce oka na přibližující se a vzdalujícucí předmět a mnohé další parametry. Jednoduše řečeno, u očaře řeknou dobrý den, zjistí si potřebujou  a nashledanou a nikdko se víc nikoho na nic neptá.  Piloti co měli tabuli z dveří nabiflovanou nazpaměť, už dávno mají smůlu... Stoje a grafy z  moderních přístrojů jsou jasné a neovlivnitelné.

    Zde musím podotknout, že jako malé děcko jsem často v noci čítával s baterkou pod peřinou, aby mě naši neviděli a měl jsem oči často unavené. Když se do rána po pročtené noci  pak jednou trefila školí prohlídka,  paní doktorka předepsala brýle. Maminka brýle vyzvedla, spokojeně mi je nasadila a komentářem, že teď budu dobře vidět a když budou slabý pak koupíme silnější. Bůh stál při mě a dodával odvahu, několik minut po nasazení a pokusu s brýlemi si hrát s ostatními dětmi  mi brýle překážely natolik, že jsem je na zemi rozdupal s komentářem, že tohle tedy na hlavě nosit nebudu. Maminka si zanadávala a nakonec se smířil ase slibem že když se tobude zhoršovat, že už druhé budu nosit.  Nicméně oči jsem úplně  srovnané  neměl, při prohlídkách jsem občas pozorval, že spodní řádek tabulky nevidím levým okem  tak jasně a ostře jako pravým. Nicméně anomálie nikdy nepřesáhla takovou hodnotu, abych spodní řádek tabulky nepřečetl. V markantnímu srovnání došlo až s prvními dlouhodobějšími půsty a došlo to tak daleko, že dnes vidím na obě oči stejně ostře. Oko je prostě sval a dát mu berličku ve formě skel  či kontaktních čoček,  znaméná přestat je namáhat úplně a tím náděj na jeho samo-vyléčení pohřbít.. Kdybych kdysi maninku poslechl a brýle ... blablabla... každý si domyslí, jak půst tak  vůle by se asi hodně nadřely než by se oči dostaly do normálu.

- Nosní dutiny-krk sluch:
To bude tragédie! - věděl jsem na 100% dopředu a vsadil bych na to i poslední klahoty:)
Už tu všichni víme, že u každého člověka se nečistoty v břiše tedy střevech a plných  orgánech čistí a nečistoty vyplavují stolicí a později jen močí. 21 den je zlomový, nejhorší a nejnebezpečnější čistoty jsou pryč. Hned na to,  a nejvíce právě okolo třicátého dne, pak přichází na řadu zasílené pocity sucha v krku, tvorba a noční zasychání hlenů v "podnebí" ůst, raní probuzení se s madlemi obalenýmo chuchvalci hlenů. Jednoduše řečeno, okolo 30tého dne probíhá nejintezivnější čištění dutin hlavy. Zastaralé a přechozené rýmy a angíny, uvolněje se zatvrzelý maz z uší, čistí se nánosy  v trubicích a kanálech  hlavy. Čim více kdo přechodil, tím více tím má naplněné dutiny lebeční, lícní a dutiny v prostoru uložení vnitřního ucha. Bohu žel, i když se postím destiletí, u mě toto čištění probíhá vždy velmi intenzivně. Příčinou nejou žádné angíny nebo rýmy nimiž jsem v dětství ani dopělosti  nikdy netrpěl, ale moje současné koníčky - motory a modelařina.  V podstatě  každodenní styk se silně agresivními látkami jako je  epoxid různá tužidla, barvy, ředidla, modelářská paliva a spaliny  z výfuků  modelářkých motorů (které mi navíc tak nádherně voní-jako snad každému klukovi:) , opracování carbonu a skelného laminátu,  není zrovna to pravé  pro moje dutiny  a samozřejmě ani pro dutiny nikoho jiného. Dělám to několik let a přesto, že používám masky, ochrané rukavice a další ochranné pomůcky, čištění mých dutin je každým rokem nepěkná podívaná:)  Bylo mi tedy předem jasné, že to co doktor uvidí za pomoci ORL bodové baterky v mých dutinách si za rámeček nedá..  Jak budou reagovat moje uši na sérii testovacích tonů různé frekwence a síly v audiometrické  komoře, se také těžko dalo předpokládat.. Čištění   dutin  od nánosů hlenů  často provází  lupání, praskání, kolísání úrovně sluchu jednou v pravém, podruhé v levém uchu a další průvodní jevy. Pozor, tělo je však natolik inteligentní, že nikdy nedovolí, aby došlo k poklesu sluchu najednou v obou uších a úroveň poklesu síly signálu v jednom uchu nikdy nepadne na  minimální  hranici tak, že by člověk na ucho vůbec neslyšel.   Na to se dá 100% spolehnout a kdy tomu tak nebylo, nikdy bych v této době nemohl sednout do letadla nebo do auta. Bylo by to velmi nebezpečné.

     Tolik asi k popisu situace ve které jsem se nacházel ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl datum generálky.

A přišel den D....

    S klidem půstujícího jsem ráno dal sprchu, oholil, nalil a nastříkal  na sebe nějaké srandy  abych panům doktorům trochu  voněl a aspoň do chvíle, než na ně vypláznu stále trochu bílý jazyk:)  Oblékl jsem své tělo do širokých kalhot a ještě širší košile, aby si někdo z lékařů náhodou nevšiml, že je ze mě oproti minulému roku jaksi jen objemová skoro-polovina, že jsem si doma zapoměl  25 kilo.   Cestou jsem popíjel destilku, ředil moč a žvýkal týden starou žvýkačku.  V 8 30 jsem byl v nemocnici kde si mě odškrtli ze seznamu sponzorů:) kteří zaplatili a odeslali fax.

    Během několika minut jsem dal moč, s jejíž barvou jsem byl sám spokojen.  Následoval odběr krve, na jehož průběh mi nikdy nedělalo problém se dívat.  Do stříkačky tekla hodně tmavě červená tekutina krev připomínají jen lidem s hodně dobrou imaginací, mě tmavou barvou připomínala  starý mexický  kečup po záruce:)  Sestřička nechala stříkačku dotéci doplna a obratně nasadila druhou. Se zájmem si prohlížela obsah té první - zjevně měla stejné myslenky a o barvě si myslela to samé.   Nakonec nasadila třetí stříkačku a když se doplnila, zalepila díru a v ruce a posadila mě na postel. Za pár minut přišel doktor: Triko dolu lehnout, zavelel. Vyvlékl jsem vychrtlé tělo  z košile a lehnul. Komedie začala po 20 sekundách : Nezdržuj dech dýchej volně. Nezadržuju, tak dýchám normálně - odpověděl jsem. Doktor se s odpovědí velmi nespokojil a pomyslel si však ty začneš. Nezačal jsem, proto přesunul stetoskop na obratle nad srdce - po  hře grimasů a konečném povytáhnutí jednoho koutku úst se doktor s pomalým dechem a tomu odpovídajícímu pomalému rytmu srdce nakonec smířil. Napsal papír, podepsal orazítkoval a podal ruku uviíme se za rok. Nashle. Hm... tak nějak jsem to předpokládal, pomylsel jsem si a doktora politoval že hend po ránu musí přemýšlet nad tím proč ten člověk je nějakej zpomalenej:)):)

    Následovaly "elektriky" :)  Sestřička mi nařídila lehnout, potřela nohy těsně nad botama  a "nacucala" na mě balonky se snímači EKG. Zapla přístroj, balonky spadly. Moje suchá kůže zvlhčovací-těsnící roztok rychle vypila, podtlak v balonkách povolil a dva  spadly. První EKG záznam letěl do koše.  Druhý záznam se setřičce nelíbil, stále pokukovala po opětovně nasazených baloncích zda dobře drží, než vyjel celý, opět spadl balonek. Došla si pro pana doktora, ten ochotně  přiložil pomocnou ruku k dílu a do třetice všeho dobrého, záznam byl ne světě. Oba si jej společně mlčky chvilku prohlíželi, pokrčili rameny a vložili mi záznam do složky..

    Další kancelář - pan doktor vyhodnocovovatel grafu EKG a papír s poznatky  od doktora stetoskopa:)  Vše okomentoval jednoduchým závěrem: Na to že jste ne generálce, jste nějakej moc klidnej. Pak následovaly dotazy na srdcové srdcové a plicní chorobopisy na rodiče a rodiče rodičů do pátého kolena pozadu:) Po ujištění, že si nejsem vědom, že nikdo u nás v rodině neumřel na srdce  a ujištění, že sám neberu žádné medikamenty na srdce jsem byl propuštěn  k dalšímu výzkumníkovi mého zdraví.) Ujištění to bylo podivné, neboť jsem si zcela jist, že všem mým mrtvým příbuzným se jejich srdce po smrti určitě zastavilo:))  Vůbec nechápu, proč takovéto připitomělé otázky lékaři podávají pilotům, pro které je osvědčení o technické způsobilosti těla základní podmínkou k živobytí:))  V situaci, kdy jde strachy se klepajícímu člověku o nejbližší budoucnost, se nikdo k podobným problémům v rodině nepřizná i kdyby celá vymřela na infarkt... :)
Na obrázku je typická křivka - člověk v půstu má amplitudy třeba i poloviční a více rozevřené, takže to pro sestřičku vypadá, že snímač elektrody je špatně připevněn  k tělu :)

    Dále přišel na řadu psycholog. To jsou moji oblíbenci:)  V drtivé většině těžce nemocní, často velmi obézní lidé - tajemně se tvářící. Vyfasoval jsem 120 kilového pořízka - cigáro dohořívalo v popelníku, klimatizace na plný plyn až poletovaly papíry.  Za rouškou veleega, že vědí něco vyššího o člověku než jejich hmotnějšími částmi člověka se zobírající kolegové, se utápí v oblacích dýmu a tunách jídla. Už jsem prošel mnoho leteckých ústavů, ale fyzicky zdravého psychologa jsem ještě nepotkal:)  Vždy a hned z prvních třech vět se dá v úvodu rozhovoru  určit, jakým směrem psycholog řeč povede, na co se bude ptát a co mezitím v čase kdy budete odpovídat, bude na Vás pozorovat. Nicméně je potřeba přiznat, že jelikož se jim na psycho-stoličkách v jejich kancelářích  mnoho lidí vystřídalo, praxi mají zdatnou a s přehledem poznají, kdo jim vidí do karet  a záhy raději komedie či hry  na blbečka zanechají:) Navíc cizinci mají obrovskou výhodu, protože psycholog nikdy nemá šanci rozlišit, zda pilot cizinec hledá v hlavě odpověď na otázku, nebo otázku by už dávno zopověděl kdyby nehledal to slovíčko jak se to řekne:)
 Podepsal papír nechal mě jít :)  Tlustý člověk s pomalým mozkem nemá šancí "zaječí" mozek půstujícího nikdy dohnat i kdyby vystudoval všechny psychoškoly na Zemi.

     EEG - zase dráty - stejná sranda jako na EKG, sestřička tentokrát se strojem za závěsem, ale stále vybíhala ven mi opravovat  elektrody na hlavě. Dvě a dvě nasazené vždy proti sobě v podstatě sloužící jako dvě antény do kříže snímající frekvenci částí mozku.   Ke strojku jsem se v minulosti několikrát měl možnost dostat a hrát si s ním. Stačí lehce rozproudit energii od základní čakry k  čakře na temeni hlavy, a a  jen do takové míry, že stoupající proud zabrání přístupu myšlenek k mozku, vyhladí mysl do "hladiny vody"  a  žádné EEG - záznam aktuální mozkové aktivity - nebude :) V půstu tento stav  nastává  zcela samovolně, ale  upozorňovat na sebe bylo v té chvíli mým nejposlednějším přáním.  Sestřička  by stejně vybíhala z kukaně tak dlouho dokud bych nezavlnil mozkem:)  Zalarmoval jsem tedy mozek do "těžké práce" a začal přemýšlet, co ještě musím nakoupit až skončím prohlídku;)  Za odměnu za  vlny  jsem byl záhy propuštěn do dalšího zkoumání, sestřičce se ten krám vzpamatoval a dal graf. : viz ukázka co asi viděla.

Oční: Jak již výše popsáno, dnes se člověkem na očním nevybavují. Bradu opřete o podložku a koukáte do bedny kde sestřička hýbe nějakým objektem a přitom sleduje a měří reakce očí. Doktor  následně  oko prosvítí dost ostrou  lampičkou, a pak tomu dá korunu že ho"rozkápne" aby viděl dál:)  V lékařské hantýrce řečeno „vypojí“ sval zodpovědný za akomodaci oka - tedy oko mu na základě přirozených podvědomých reakcí neleze tam, kam, se zrovna potřebuje očař baterkou podívat a nestahuje čočku když se do ní zasvítí.
Rozkápnutí je nepříjemné ale  za pár minut se  sval vzpamatuje a oko funguje normálně.  Doktor podal ruku, vše OK uvidíme se za rok:)

ORL - uši nos krk
Sednout na křeslo - zavalel doktor, vzal "štípačky" s trychtýřem, strčil do nosu  šťípačky do nosu fungující přesně opačným směrem než ty, co mají zámečníci v dilně na cvakání drátů - rotztáhnou  nosní dírku do pořádné díry. Hned na to se se roztáhly doktorovy také oči:)  Jak jsem předpokládal, pohled na dýchací cesty jistě nebyl vábný i pro doktora  navyklého na cokoliv.

   Když půst čistí dutiny, utrhávají se hleny v dutinách jako kusy - cáry látky a po kusech přes den padají  a  v noci stékají dolů do dutiny ústní na mandle, kde je pak vnímáme jako chuchvalce  hlenů různé viskozity. Tento proces často půstaři zaměňují a říkají,  že dostali rýmu nebo schřipku. Nejsou však daleko od pravdy, v podstatě je to pokračování chřipky dávných časů  ale příčinou není bacil, ale spuštěný  samočistící proces půstem zevnitř těla. Nevyléčená rýma se v dutinách uloží a pokud není co nejdříve uvolněna, dříve či později způsobí člověku velké problémy. Rýmu nejlépe uvolní půst, lékaři zase tvrdí že nejlepší odsátí je pomocí tzv punkce, kdy lékař násilím silnou stříkací jehlou prorazí otvor do lebečních dutin,  hleny vysaje a stříkne  zpátky dovnitř  roztok s antibiotiky. V dutinách není jen rýma, je tam i prach, zachycené chemikálie které člověk vdechl nebo třeba i voda z potápění do hloubky. To vše způsobuje problémy, proto je třeba dutiny řádně čistit a chřipky do posledního zbytku vyležet za průběžného smrkání.. Nejhorší pro dutiny je rýma a místo prospěšného smrkání do kapesníku, potahování "nudle" do nosu. Oblíbený to sport u dětí, ale Bohu žel, i u některých dospělých, kteří  se se  svými nemocemi ukrývali, rodiče nebyli dostatečně ve střehu a zlozvyk si přinesli z dětství. Jde většinou o děti, líné  vytáhnout kapesník, někdy je jen příčinou jeho ztráta kterou dítě nedokáže bez rodičů vyřešit. Jak výše napsáno, natahování hlenů zpět do nosu a tím pádem do dutin, je velmi nebezpečné a pokud to u dítěte zjistíte, nesmíte dovolit, aby se to stalo zvykem i kdy jste ho měli  přizabít:) V dopělosti Vám za to poděkuje.

    Tolik k půstovní  rýmě - pokračujeme doktorem, který sáhl po delší tyčce na jejímž konci zazářilo světýlko. Kukátko se světlem, jehož dutým středem se lékař podívá do nosní dutiny  vedoucí do prostoru středního ucha. Tvare lekaře prozradila, že z tohoto nálezu také radost nemá. Oddaně jsem čekal na předpokládaný ortel, ale vyšetření nekončilo. Doktor vzal hadičku a napíchl na ni  hodně silnou jehlu s velkým vnitřním průměrem,  zasunul mi ji do ucha a pustil vzduchovou vývěvu. Z ucha mi začal vysávat maz, ale moc se mu to nedařilo a hlavně to dost bolelo protože  koncem jehly byl už dost blízko ušního bubínku. Při této opreci stačí málo a bubínek o tloušce 0,1 mm  praskne. Je to průšvih doktora, hraje se na milimetry, zabolí to, pohnete hlavou, v bubínku je díra a následuje operace - plastika bubínku.   Lékař si počínal velmi neopatrně, použil jehlu s velkým průměrem která svým vnějším průměrem velmi utěsňovala vstup do ucha znemožňovala jeho kontinuální  plnění vzduchem při jeho  jeho odsávání vývěvou. Tedy všechno špatně, dal jsem najevo bolest reakcí mnohem větší  než odpovídalo a doktor toho nechal.

     Aby se odstranil starý maz z uší, je potřeba nejdříve maz řádně nahřát a pak opatrně a za dalšího postupného nahřívání maz odsávat z ucha ven, tak jako kdysi dávno prováděli indiáni tzv. ušními svíčkami. Dnešní technická vývěva je k tomuto účelu absolutně nevhodná a co hůře, přiváděný vzduch do prostoru ucha navíc ještě  okolí citelně ochlazuje.   Když lékař pokusů zanechal, zavolal sestřičku ať mi udělá audiogram. Jak to dopadne jsem věděl předem, protože večer před kontrolu jsem si udělal audiogram na počítači s odstupem několika hodin. V průběhu půstu dává audigram proměnlivé výsledky několikrát za den a podle toho jak se v dutinách uvolňují hleny člověk na chvíli neslyší některé frekvence. Stačí pak zapolykat a audiogram vypadá zas jinak. Tak to dopadlo i s mým audiogramem - nedával žádný smysl a  korunu ještě více byl doktor zmaten po změření kostního audiogramu kdy se signál ze stroje vysílá k bubínku přes kost za uchem. Doktor rozhodl krátce a stručně - je to nějak  divný, nevím proč asi máš často chřipky a rýmy že?? Ne, nemám už sem neměl 15 let chřipku ani angínu. No tak teď ji máš a pořádnou - odpověděl.   Mě se to nelíbí!  Pudeš ještě na vyšetření hned tě objednám ale maj volno  tak až za týden, zatím si stříkej do nosu tento sprej.  Až budeš mít vyšetření,  stav se. Rozloučil jsme se,  na jedné straně v klidu, protože výsledek jsem přesně věděl dávno předem a na druhé zděšen  z přístupu lékaře k tak citlivému zařízení, jaké je ucho pilotovo.  Na tomto případě je krásně vidět přemýšlení a jednání lékařů: Lékař má pacienta s jasnými příznaky těžké schřipky, ale nikde ani náznak hledání jakékoliv příčiny - potlačí se následek a jede se dál..

Do vyšetření zbývalo 7 dní - bylo třeba řešit věc. řešení:
- stopnout půst, rychlostart , proces čištění se během několika následujích hodin zastaví, tkáně se zatáhnou a hleny z minulého roku v něm zůstanou - ihned zamítnuto, hleny v tkáni nechci, jsem ve 30tem dni 70 tky kvůli  kusu papiru ji nepřeruším i kdybych uz nemohl  létat a na prohlídku jit po 70tce později znovu.
- začít čistit dutiny sperejm co mi dal  lékař a ověřit si, že mi to neublíží.
- začít čistit dutiny vlastními prostředky
Doma jsem se podíval do lékopisu  co za zaračný sprej mi to pan doktor dal. Složeni nebylo to až tak hrozné. Rozhodl jsem se že použiji dávný indiánký nástoroj k čištění dutin - ušní svíci a spray jsem  zařadil na druhé místo jako doplňkový pomocný prostředek. Ušní svíčka, jejíž zautorství je připisováno indianům kmene Hopi je naobrázku

a neni to nic jiného než kus svinuté látky do kornoutu utužené medem smíchaným s voskem nebo škrobem.  Tužící roztok se často míchá s léčivými bylinami podle toho, proti jaké chorobě  chceme svíčku naladit. Princip funkce je jednoduchý, po zapálení svíčka začne produkovat hustý teplý dým který padá spodním otvorem kornoutu svíčky  do prostoru ucha a tím jej prohřívá. Po chvilce hoření je však plamen vytvoří dostatek tepla uvnitř svíčky a tím způsobí sací efekt kterým je teplem uvolněný maz z ucha pomalu a šetrně vysáván. Tedy svíčka funguje na přirozeném efektu na  rozdíl od násilného a nebezpečného lékařského  vakuového kompresoru,jehož epodtlak je jen těžko regulovatelný a proudící vzduch  způsobuje přímo mražení v uchu. Kdo ví co je moxování čaker, pochopí funkci svíček snadno. Kdo neví, nezbývá než trpělivě googlovat. Video osvíčkách najdete zde

Uběhl týden. Večer před vyšetřením jsem si udělal audiometri na svém počítači za pomci programu na této stránce.
http://www.phys.unsw.edu.au/jw/hearing.html Jde však o běžné měření, které je ovlivněno mnoha faktory a proto v průběhu dne leze naměřit pokaždé různé hodnoty.  Na vyšetření na které jsem šel druhý den jsou vyzbrojeni podstatně lepšim strojkem a sice počítačem řízeným systémem, který pouští signál do ucha sluchátkem a za uchem dalším senzorem snímá signál už zpracovaný vnitřním uchem na elektrický. ten pak přijme mozek a zvuk vyhodnotí. Zařízení je vysoce citlivé, například EKG je proti němu stará plečka:) Měření je samozřejmě velice lehce ovlivnitelné okolním šumem, a proto počítač vykoná v krátkém čase takových měření několik milionů a z průměrného výsledku pak udělá závěr. Celý proce lékaři nazývají zkouškou akusticky evokovaných mozkových potenciálů. Jak z popisu plyne, při tomto měření vůbez nezáleží na pohotovosti a pozornosti pacienta tak, jako je tomu u aktivní metody v audiokomoře, kde pacient po zjištění signálu mačká tlačítko. Tedy objektivní audiometrie. Závěr z tohto vyšetření byl z mého pohledu předpokládaný, pro lékaře který mě na vyšetření poslal, byl překvapením, nad kterým se podivoval. Výsledky získané pasivním měřením, byly přesně opačné než ty které lékař původně získal v audiokomoře aktivním měřením. Nad papírem od kolegy zakroutil hlavou a strčil mě znovu do audiokomory aby zjistil situaci. S výslekem jsme byli spokojeni oba, shodou okolností můj sluch na pravé i levé straně vykazoval stejnou úroveň zjištěných signálů. Dostal jsem razítko a šel odevzat všechny doklady do recepce, kde mi oznámili, že certifikát o pilotní prohlídce dostanu během týdne poštou. A přišel :)

Papír v mých rukách na fotografii je odpovědí poslední nezodpovězenou často kladenou otázku - co by řekla na půstujícího nezávislá odborná komise lékařů?
Velmi objektivní odpověď je uvedana v litaniích výše. Dle mého názoru a dlouholetých zkušenostech s lékaři ohledem půstu, je nemožné složit objektivní skupinu lékařů, keří by posoudili půst aniž by k rozhodování nepřipustili svoje ego a strach o své vlastní živobití. Je to jako kdych po opraváři vodovodních kohoutků chtěl,  aby napsal recenzi na nezničitelné vodovodní kohoutky.  Tedy jinými slovy, aby lidem sdělil, že už je on sám pro ně vlastně zbytečný:-) Jistě  by bylo velmi zajímavé jít teď do nemocnice zpět, všem lékařům říci pravdu a pozorovat jejich reakce:) Ale za rok jdu na prohlídku znovu  a proto nemá cenu tahat čerta za ocas:)
 A co z celé akce plyne? Ten nejdůležitější a nejsmutnější poznatek: Člověk  je pro lékaře systém škatulek. Bohužel! Série vyšetření které jsou hodnoceny podle jednotlivých limitů jako vyhovující nebo nevyhovující pro daný požadavek. tím to končí. V celé mašinérii neexistuje NIKDO, kdo by se na člověka, v tomto případě pilota na jehož zdraví a schpopnostech visí pravidelně životy stovek cestujících, podíval komplexně jako na celek.  To, že v jedno roce přijdu na vyšetření, vážím 95 kilo, lékařka mě upozorňuje na hladinu cholestrolu a o pouhý rok později přijdu k dalšímu vyšetření o 20 kilogramů lehčí a NIKDO si ničeho nevšimne, je do do nebe volající a alarmující. Příčinu proč se tak stalo v mém případě, tu všichni známe. Ke stejné ztrátě hmotnosti však může dojít i zjiných velmi závažných příčin, kterých si lékaři nemají šanci v porůběhu separovaných vyšetření všimnout. Smutný důkaz mých slov je zde: http://zahranicni.ihned.cz/c1-23036940-britsky-pilot-zemrel-behem-letu-letadlo-nouzove-pristalo

Sečteno a podtrženo, jak stojí v nadpise. Všechno jednou začíná a všechno jednou končí. Jak výše uvedeno, certifikát I. pilotní třídy je odpovědí na poslední často kladenou otázku. K půstu už tedy nemám co říci. Už není o čem diskutovat, vše bylo v průběhu minulých let popsáno dostatečně přesně a názorně. Veškeré poznatky jsou uloženy v knize která se dobře prodává a mám na ní dobré reakce. Pře dvěma měsíci jsem ukončil aktivní  registraci nových lidií diskutujících na půstu. Učitele registruji manuálně až po zjištění jejich zkušeností s půstem.  Dnešním dnem se tedy  server  pus.cz stává statickým serverem, na který občas pověsím článek jako odpověď na často kladené dotazy ze strany učitelů kteří vyučují půst.

Takže vážení učitelé půstu,
znovu a opět Vás prosím o ochranu pokladu a zázraku půstu před největším nepřítelem, médii a veřejností. Opět a znovu opakuji a kladu na srdce: Nevstupujte do diskuzí s lidmi, kteří nemají o půst vážný zájem. Pokud na Vás někdo slovně kvůli půstu útočí, nebarňte jej, nepotřebuje to. Čas a energii kterou byste vynaložili na zbytečnou obranu půstu, raději použijte k jeho šíření tam, kde je o něj zájem. Okolo každého učitele půstu se tvoří okruh  opravdových zájemců zcela automaticky dle hesla moudrých  babiček - "svůj k svému" aneb lidového - "pes psa cítí" :) Ti kdo už jsou v hledání trochu dále, jistě tyto věci z karmického pohledu dávno chápou.

Abych dodržel tradici z minulých let, zbývá doplnit zbytek roční osnovy:)
Výroba - to je za pro chlapy, kteří moje hobby dlouhodobě sledují. V průběhu ukončené 70tky vzniknul nový projekt  - nová a otestovaná helikoptéra zrozená do slova a do písmene z hromady šrotu:-)    Nebudu rozvádět, tyto stránky vše popisují dostatečně jasně:
http://gasserman.com/html/gallery.html na video stránce je pak možno vidět videa jak z létání tak z výroby a testů. Další zábavou jsou CNC stroje a jak to vypadá, co půst to nový stroj. Tentokrát je to brutální upgrade ze stroje jehož pojezdy se pohybují jeden metr ze minutu

na stroj který už připomíná dospělý automat jehož osy se pohybují rychlostí 30 metrů za minutu
..

Nero
Pořád uplně krásnej kouzelnej člen domácnosti jehož největší zálibou je nekonečné hodiny sledovat úroveň mojí pozornosti a v případě  jejího poklesu ihned zdrhnout za fenkou v sousedství. Nevím po kom to má, že ho ty fenky tak přitahujou;)

Štěpánka
Častým tématem v dotazech ze strany čtenářů půstu je Nerova vlastní mamina - Štěpánka, zda se k Nerovi  nevrátila. Neméně  často je dotaz směrován i na mě a to tak často, že jsme se rozhodl vydat už dávno napsanou knihu o "našem" příběhu.  Uvozovku ve slově  "našem" nejsou   náhodou. Ač se zdálo že je to náš příběh, ve skutečnosti to byl od druhého dne mého bydlení se Štěpánkou její vlastní příběh, který jsem pouze důkladně  zaznamenal z pozice pozorovatele. Tedy stejně jako v první knize, kterou více než z poloviny napsali druzí a život, se ani v této knize nepovažuji za autora, ale pouhého opisovače od života :)  V nové knize, o která se dá bez nadsázky nazvat   opravdovým půstovním románem,  najdete  podrobný  popis průběhu 21 denního půstu u mladé ženy, průběh návratovky, nárůst  energie až ke kulminčnímu bodu ve všech oblastech života - práce, sport volný čas, sex, jednání s rodinou a okolím, vliv výchovy v dětství na život v dospělosti, život v harmonické energetické rovnováze a následný úpadek do propasti  jídla a lenosti. Je se na co těšit, nezbývá než vložit úryvek ze začátku knihy:
Z úvodu: 
Stejně jako první kniha, I tato se napsala skoro sama, aneb  jinými slovy, opsal jsem ji od života. Berte proto moje jméno jako autora v tiráží spíše jako administrativní nutnost k registraci knihy ;) 

Z první kapitoly: 
     Přiběhl jsem domů z dílny s cílem podívat se do počítače na  data o výrobcích, na který jsem v dílně pracoval. Štěpánka si po poledním probuzení protahovala svoje tělo v bazénu. Zakýval jsem jí  do bazénu a vešel do apartmánu.  Můj počítač byl vypnutý, ale Štěpánka už měla svůj nastartovaný. Aha, tak to už vstala dřív, napadlo mě. Jelikož jsem nepotřeboval nic z mého PC ale pouze jednoduchou informaci z Internetu,  nahnul jsem se proto k jejímu  počítači a pohnul myší, aby zmizel šetřič obrazovky. Po naběhnutí obrazovky mě na monitoru čekalo překvapení – Štěpánkou rozepsaný mail:  "Dorazila jsem v pořádku, bydlím na hotelu  a dnes se jdu podívat do počítačové firmy kde budu pracovat. Moc Tě miluju a těším se, až  sem brzy  za mnou přijedeš."

     Nevěřícně jsem přečetl mail ještě dvakrát a můj mozek hned začal chrlit kopu důvodů a vysvětlení, proč Štěpánka napsala tento mail – jaké k tomu měla důvody a zda oblbuje mě, nebo svého původního partnera. Hm... druhý den po příjezdu nové domácí paní a hned šok pomyslel jsem si a zarazil mozku generování  jeho  jistých a smysluplných závěrů. Nechal jsem s okno prohlížeče otevřené jak bylo, zapnul svůj počítač a našel si informace které jsem potřeboval. V dílně jsem si za dotírání mozku dodělal svoji práci a jel na mou oblíbenou benzínku na kafe. Po objednání kávy jsem dal mozku volný prostor –  "no vysyp co máš v závitech" Vyslechl jsem si kopu závěrů a scénářů – logických i protichůdných a nesmyslných. Ze všech těch mozkových keců  plynul jasný závěr: A´t je to jak chce, Štěpánka hraje nečistou hru  a to, na kterou stranu, zda proti mě, nebo proti svému bývalému – ops bývalému??  partnerovi,   je v podstatě jedno.  V té chvíli tedy nebylo jasno, kdo je kdo?
    V realitě jsme měl v menu rozhodnutí dvě položky : Vyrazit se Štěpánkou dveře hned, nebo být zticha a  jako ve filmu sledovat vývoj věcí a událostí. Prudká řešení není můj styl, proto jsem se rychle rozhodl pro druhou variantu i přesto, že mozek silným hlasem  a poměrně správně protestoval: "To jsou jistý problémy!!  Je to děvka! Lže !  Je jedno jestli tobě nebo bývalému, ale lže a kdo lže ten krade!  Okrade tě a navíc budeš mít problémy protože ten její  za ní bude chtít přijet co nejdřív! Potřebuješ problémy??" 
    Mozek jsem uklidil do kouta: Už jsem přeskákal horší věci,  tohle vypadá zajímavě, za tu srandu to rozhodně  stojí, budu pozorovat a třeba z toho jednou bude kniha ;) 

A kniha z toho je, ba přímo román:)  Až bude kniha v prodeji, oznámím to zde na serveru.

Virtualita: Aneb server jako takový. Jak už bylo napsáno výše, není co řešit, každý už si může jít sám svou cestou podle svých možností a schopností. Nikam neodcházím, zůstávám online, se složitějšími případy rád pomohu i v budoucnosti.

Plány na další rok: Plány nemám nijak závratné, v podstatě jen jeden: Klidný a spokojený život nikomu neudělat a problém a tím pádem s nikým ani problém  nemít. Nic víc, nic míň.

Přeji všem učitelům a všem novým žáčkům mnoho úspěchů v tomto i dalších půstovním letech.
p.

Zde ještě tabulka odporu těla v průběhu půstu měřena na mém těle a těle žáčka v megaohmech vprůběhu prvních 15 dnů.
Datum Pavel Žáček
1.1.2008 0,6 0,5
3,,1. 1,5 1,3
5.1.2008 2,5 2,5
6.1.2008 2 4,3
7.1.2008 1,6 7
8.1.2008 1,6 6,2
9.1.2008 2,5 6,8
10.1.2008 3,5 8,1
11.1.2008 4 8,9
14.1.2008 4,9
15.1.20008 6.2 9

 Homepage

 
Pomůcky na cestu 

Kniha Pust.cz

ISBN
80-239-7782-2
EAN 978-80-239-7782-0
Kde koupit?

Domácí  destilátor

Kde koupit?

Makrobiotika
Zasvěcení do makrobiotiky
Více info

Aeroponie

Více info

Néti nástavec

Více info

Pyramida

Více info


 
Created C 2002