Cíl života je pokaždé jasný - ať človek vystoupil  z pekla či upadl z ráje - je cíl vždy  jen jeden a to   vrátit se do ráje a tam navždy zůstat. Pojem "zůstat po pravici Boha" je všeobecně znám. Člověk příchozí z ráje je buď padlým, protože nedodržel tamní vysoké zákony, nebo učitelem, který přišel pomoci lidem na Zemi dostat se do Ráje. Syn Boha, starý Egypťan, tulka, lama, Budhha a další podobné názvy - to je jedno a to samé..  Stále se mluví o projekci Boha do pozemské reality tak, aby projev Boha mohl být chápán lidmi na jejich úrovni. Jinak řečeno, lidmi, jejichž smysly jsou izolované vůči vyššímu vnímání. Bůh musí "sestoupit" mezi lidi a šířit učení jak a co dál. - ukazovat cestu vzůru a zároveň nebezpečí na ní. Jinak řečeno, realizovat se do frekvence, ve které může být vnímán tak, aby byl pochopen.

Co dál? První, s čím je potřeba smířit se, je pomíjivost všeho stvořeného v BOHu.  Je potřeba se touto laskavě/krutou realitou  sžít a při každé úvaze ji mít na mysli. Laskavou proto, že ubíjí grázly a násilníky,  krutou proto, že zabíjí i krásné věci. Laskavou i krutou si můžeme dát do uvozovek.   K dosažení představy a osahání si věci stačí jednoduchá  zkušenost: Postavte se na most nad dálnicí a pozorujte auta projíždějící pod vámi. Položte si otázky:  Kam jedou ? Odpověď v PRAVDĚ zní jasně: do šrotu - některé tam dojede samo, bez škrábance, některé za pár kilometrů nabourá už "samo", a ty mezit tím budou jezdit od servisu k servisu. Jak velký je rozíl mezi lidmi ?? Zkuste vyměnit slovo lidé za auto, autoservis za namocnice atd..:)
A co lidé v autech?  Ať jedou sem nebo tam, za hodinu,den nebo týden pojedou zcela jistě opačným směrem. Je jedno kdy, ale  je jisté, každým metrem který autem ujeli, se o pár   sekund přiblížili své smrti. Auta skončí na hřbitově aut, člověk na hřbitově lidí, servisy a nemocnice v suti a rozvalinách po několika rekonstrukcích.  Na Zemi nastane hluboké ticho a v noci při zatažené obloze hluboká tma..

Cíl života člověka = osvobození - ukončit koloběh  znovuzrození, splynutím s Bohem - božství, buddhovství, lámovství, dosáhnout realizace -  největšího projektu v životě člověka nad jehož naplněním dohlíží sám Bůh.
Kolem slova realize a jeho synonym je potřeba nejvyšší opatrnosti. Jasným vzorem je voda  a její bod varu na hladině moře.  Je jen jeden a neexistuje ani nízký bod varu ani vysoký.  Tedy ani realizace není vysoká nebo nízká - snad můžeme říci že blízká ;) Člověk který dosáhl osvobození, může nadále volit reinkarnace za účelem pomáhat a ukazovat cestu druhým. Ale nemusí..

Smrt - přechod z astrálního do pozemského prostředí, jmenuje se narození a oslavuje se i když několik dní nebo mimut před tím človek zemřel v jiném často i stejném porstředí na stejném!! místě. tedy ve stejné nemocnici na intenzivce vedle níž je možná porodní oddělení:)    Lidé nad navorozenětem nepláčou jen proto, že smrt v předcházejícím prostředí neviděli. A nebo viděli? Has?!! Ano, mohli vidět a často se to stává! Několik dnů, týdnů, měsíců před narozením nového človíčka v rodině plakali nad zesnulým starým dědou a teď tleskají a oslavují novorozeně bez vědomí, že jde o jednoho toho samého člověka, respektive jeho část = vědomí, ducha a duši jen s tím rozílem, že má nové malé tělíčko.Tedy ze 3/4 jde o toho samého ČLOVĚKA  Smrtí nic nekončí ale život normálně  pokračuje   v jiné dimenzi do kterých za běžných okolností nevidí pozůstalí. Ale zemřelý  vidí do naší dimenze. Jde o přestup - akt přestupu  budem nazývat nickem smrt :) Lidé nad novorozenětem nepláčou i přesto, žo ono samo pláče, protože je mu nové tělo těsné a velmi jej omezuje a svazuje. I matka které právě porodila má radost z toho, že jí dítě pláče. Že si plně uvědomilo šok z procitnutí v novém svázaném prostředím na které zatím vůbec není zvyklé. Ve své nevědomosti a egoismu matka pláče radostí nad tím, že se její dítě ve skutenosti trápí.. Smutné  že?? Kontrolní otázka z reality: Měli jste rádi pan HERCE Menšíka?  Kde je Ládík teď?? Kde a koho zlobí? ;)

To co nazýváme smrt je usnutím tady a probuzením se jinde. Na východě existuej několik vesnic - oblast, kde ledé když jsou  spát  otočí pohár na nočním stolku dnem vzůru. To znamená a to je startovní bod předspánkové meditace o posledním dni zde na Zemi.  Ráno naopak následuje poděkování svému  Bohu  za probuzení na Zemi mezi svými bližními a postavením poháru zpět do správné polohy. Smrt neexistuje - je to jen iluze stvořená lidskou nevědomostí.
Příprava na "smrt" - na přechod za oponu, do jiné dimenze.:
„Člověk nikdy neví, co přijde rychleji. Zda příští den, nebo smrt.“
Smrt je největší sportovní výkon v lidském, žiovotě na který se človek musí zodpovědně připravoat celý život.  Sportovní výkon je skok do dálky - čím dál člověk dokáže odskočit od života, tím má větší šanci na osvobození. Vodítkem v průběhu smrti je světlo - zemřelý musí sledovat s co největší koncentrací a co nejčistší myslí. Čím čistější mysl, tím dále se člověk dostane. Pokud není mysl očištěna, nemá šanci sledovat vedení světlem a uvolněná duše je stažena zpět do prostředí po kterém mysle nejvíce touží. U někoho je to příbuzný, u jiného majetek a jeho doslovné připoutání k němu u dalšího zodpovědnost za nedokončené cíle. Ve české společnosti  do nedávna, v předrevoluční době, docházelo ke "kolotoči" zrození  v rodinách,  v poslední porevoluční době umírající upadají zpět do života na základě materiálního "tahu".
Smrt se musí oslavovat jako dosažený sprotovní výkon ne jako prohra!!!!!
Čas smrti má každý člověk daný pokud se nesnaží o změnu - pokud se snaží, může si jej určit sám.

Typy smrti:
- Odchod z těla a uklizení si po sobě - rozpuštění těla v Bohu - po těle nezůstane jediná stopa. Smrt probíhá v okamžiku rozpuštěním těla do obláčku mlhy, malé jiskry nebo stoupající svítící koule.
- Duhová smrt.- nad tělem zemřelého se po několik dní objevuej duha a po sedmi dnech zůstanou z těla pouze vlasy a nehty.
- Odhození těla na kopu odpadu - východ joga, některé větve budhismu - tělo je po smrti okolím správně  považováno za prázdnou schránku a je pozůstalými bez jakýchkoliv emocí zakopáno nebo hozeno do rokle.
- Odchod z těla a následná preparace - východ -  lámové. Tělo po smrti lamy je vypreparováno, odloženo do depozitáře a po znovurození  lamy použito jako důkaz po zavěcení  satrého lamy v nové, těle kteráý si své tělo pozná - následně je tělo ihned dematerializováno.
Úmrtí v usmíření - navrácení těla přírodě za pomoci zvěře - tělo si rozebere zvěř - vyšší orgány ptactvo - vzduch, nižší zem a voda , vlci , lišky, dravé ryby.
Úmrtí v nevědomosti na selhání orgánu - spálení těla nebo zakopání do země - západní styl úmrtí kdy v průběhu umírání byl kdysi člověk veden zasvěceným a vysvěceným  farářem který viděl, kde se duše nachází,  v jakém stadiu v uvolnění z těla a radil jí na cetě ke Světlu.
- Úmrtí v bolestech s následná pitva - nejhorší a nejkrutější věc, co se může v životě člověku stát. Dlouhé a bolestivé umírání doprovázené křečovitou snahou lékařů o záchranu života je největším trestem člověku za jeho nevědomost.

Rozebereme si smrt z hlediska provedení :
Z výše uvedených typů mrti jasně plyne posloupnost od nejvyšší k nejnižší. Z hlediska  vedení ze smrt dělí na
- samostatné - člověk se na Zemi zdokonalil natolik, že umírá v plné síle, předem ví kdy nastane okamžik smrti, a kde se octne po odchodu z těla.
- v doprovodu - člověk se na Zemi zdokonalil natolik, že "umírá" v plné síle z zdraví těla, ale neví kam přesně po smrti půjde a potřebuje někoho, kdo bude po dobu jeho umírání  přítomen a převede jej na druhou stranu.
- o samotě v temnotě... člověk nevěří v život po životě, přechod na "druhou stranu" do dalšího života je šokem, neuvědoměním si, po opuštění těla má člověk nadále snahu uchopovat svoje věci a komunikovat s lidmi aniž by poznal že už nemá svoje tělo..   Smrti většinou predchází lékařský "barbarismus duše" = podávání utišujících léků nebo narkotik  v bolestech. Duše po uvolnění z těla musí sledovat zufalé pokusy lékařů o oživení, trapné hádky pozůstalých o to, kdo zaplatí pohřeb  a následné více či méně podrazácké bojůvky o majetek zemřelého v okruhu nejbližšího příbuzenstva.
 

Sumasumárum, teď čtěte pozorně, zasadím půst do polohy života  z hlediska smrti.

Člověk se musí v průběhu CELÉHO života  připravovat na smrt jako na posldní zkoušku která rozhodne o jeho dalším osudu.
Jelikož se člověk skládá ze čtyř částí, popíšu každou z nich.
- Materiální tělo - je jedinou částí kterou čověk zanechává na Zemi a ztrácí ji. Herci, zpěváci, modelky a celá společnost uznávající krásu lidského těla jsou pouhým ironickým přeludem celé společnosti. Materiální tělo je věc značně povrchní a krátkodobá, pro vývoj západního člověka mající minimální význam do chvíle, dokud jeho poměry nezačne ovlivňovat například půstem a nezíská plnou nebo apoň velmi vysokou nadvládu nad tělem.  Pak se tělo stává dokonalým učitelem člověka samého. Na Východě je tělo a jeho "lámání" vůlí za pomoci různých cest bojovými uměními perfektní učitelem na duchovní cetě. Názorený příklad, vytahování vody ze studně namotáváním provazu s kbelíkem a následným přenosem do mentální sféry nekonečnými pokusy vytahování kundalíni do vrchní čakry.

- Duševní tělo - neustálé vzděláváni se na poli života kruzích zasahujících všechni části života člověka - fyzickou, duševní i duchovní. Fyzicko/duševní vzdělání stačí natolik, aby se člověk cítil šťastným, tedy měl tolik materiálních statků aby nestrádal, ale také aby jich neměl tolik, aby začal strádat péčí o ně. V průběhu celého života člověk musí mít přesně jasno, co se stane s jeho majetkem pokud v kterýkoliv okamžik života zemře jakoukoliv smrtí - byť tragickou.  MUSÍ vědět, že svůj majetek zajistil tak, že nevyvolá po jeho jakékolov pnutí v kruzích okolní spoelčnosti - rodinné nebo vzdálené. Tím si zajistí klidný průběh smrti bez nutnosti sledovat scény  okolo svého odchodu a větší, nebo raději plný  prostor pro sledování Světla.

 - Duchovní tělo - nadstavaba duševního těla, duchovní cvičení zajistí vědomou smrt v daný zvolený okamžik bez potřeby  pomoci duchovního vůdce.
-  Vědomí - silné očistěné a osvícené vědomí dokáže v okamžiku smrti  zlikvidovat veškeré nižší části člověka a splynout s Bohem. Jinak řečeno, postupným očistťování všech nižších stupňů člověka stoupá čistota tedy výkon vědomí až do takové míry, že je schopno setrvávat v božské realitě nekonečně dlouhou dobu - člověk dosáhne osvobození od dalšího znovuzrození a s ním spojených  útrap.

Naše pozice zde na půst.cz:
Tu nejtěžší část máme za sebou - heuréka!!:) - "zmáknout" tělo tak,  aby neotravovalo únavou, nemocema či jinýma zátěžema. Tělo je hmota a půst je nejdokonalejší nástroj a učitel  k osvojení si  jeho ovládání. Správným zacházením s ním, správným dávkováním stravy jak z časového tak z objemového hlediska si lehce navodíme tělesnou harmonii která se pak samozřejmě odrazí i ve vyšších složkách člověka. Pokud dojde k porušení rovnováhy, není problém, máme půst a rovnováhu snadno napravíme.

A jedem dál - tělo máme v malíčku, už nás NIC nepřekvapí. A co dál?
Nesmí existovat - už nemáme nic, k čemu bychom se mohli přimknout, co nás trhne zpět do víru života v okamžiku umírání - tomu se říká čistá mysl.
Půst nás naučil jak zacházet s tělema a nadešel čas ukázat půst z hlediska smrti. A opět tabulka:
 

P.S Klikněte zde a čtěte znova a znova a znova... Hodně štěstí v tomto pokusu - životě..:)  Život je jen další pokus o delší skok......

 Homepage